Podle údajů prezentovaných Českou lékařskou komorou (ČLK), působí v České republice 423 cizinců na základě povolení ministerstva zdravotnictví k výkonu odborné praxe – 145 z nich pak přišlo v rámci tzv. Projektu Ukrajina. Podle ČLK tito lékaři představují pro zdejší pacienty riziko, protože často pracují bez dozoru, přestože nesložili aprobační zkoušky. Podle ministerstva se ale pacienti bát nemusejí. Naopak ukončení projektu by mohlo ohrozit chod některých oddělení a vést k omezení zdravotní péče pro české pacienty.
Projekt Ukrajina, který má usnadnit příchod odborných pracovníků z Ukrajiny do našeho zdravotnictví je z pohledu ministerstva jednou z možností, jak řešit nedostatek lékařů a sester v českých nemocnicích. Zvláště to pak platí pro pohraniční oblasti, kde je nedostatek personálu citelnější. Lékařská komora ale projekt dlouhodobě kritizuje. ČLK vadí především to, že pro lékaře přijaté v rámci tohoto projektu platí poněkud jiná pravidla než pro všechny ostatní. „Porušování zákona spočívá v tom, že cizinci bez aprobační zkoušky pracují samostatně bez dozoru,“ zdůrazňuje prezident ČLK Milan Kubek.
Lékař bez zkoušky je v podstatě medik
Dokud lékař nesloží aprobační zkoušku, nemůže samostatně vykonávat povolání lékaře. „Cizinec bez aprobační zkoušky nemůže vykonávat lékařské povolání! Na základě povolení ministerstva zdravotnictví může pouze vykonávat odbornou praxi – tak jako medik v 6. ročníku studia – a to pod přímým odborným vedením kvalifikovaného lékaře,“ upozornil Milan Kubek s tím, že za kvalifikovaného lékaře je v tomto případě považován lékař se specializovanou způsobilostí a praxí nejméně ještě 3 roky po atestaci, který musí být fyzicky přítomen. „Na každého cizince musí být ze zákona jeden plně kvalifikovaný lékař s praxí, který nemůže být zároveň školitelem žádného dalšího lékaře bez atestace. Personálně zdevastované regionální nemocnice, které využívají jako lacinou pracovní sílu cizince bez ověřené znalosti češtiny a bez ověření odborných znalostí, nesplňují podmínky pro to, aby v nich mohlo větší množství cizinců odbornou praxi vykonávat,“ vysvětlil Kubek, podle kterého nemocnice a jejich zřizovatelé (kraje) porušují zákony. „Pokud by totiž tyto nemocnice měly dostatek kvalifikovaných lékařů, pak by žádné cizince nepotřebovaly. Skutečnost je taková, že nemocnice zákon porušují, jejich zřizovatelé s tím souhlasí a ministerstvo zdravotnictví toto svojí nečinností kryje a podporou tzv. Projektu Ukrajina navíc porušování zákona spoluorganizuje,“ dodal ostře prezident ČLK. Faktem je, že intenzivní kritika projektu ze strany ČLK už v dubnu tohoto roku vedla k příslibu premiéra Andreje Babiše, že bude projekt pozastaven. Kraje si ale nakonec prosadily jeho pokračování.
Nemocnice jsou na těchto lékařích závislé
Podle ministerstva zdravotnictví v současnosti pracují v celé řadě nemocnic kvalifikovaní lékaři a sestry z Ukrajiny na odděleních, která se nedaří personálně obsadit českými zdravotníky. Pokud by tedy byl Projekt Ukrajina ukončen, jak si přeje ČLK, celé řadě oddělení by prý reálně hrozilo uzavření, což by vedlo k omezení zdravotní péče pro české pacienty. Právě na toto riziko v květnu upozorňovala i Asociace krajů České republiky, která se jednoznačně postavila za zachování projektu. „Poptávka po lékařích z Ukrajiny je především v krajských nemocnicích v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde se místní zdravotnická zařízení potýkají se zásadním nedostatkem lékařů,“ upozorňuje ministerstvo ve své zprávě . Přestože jsou ukrajinští lékaři pro řadu nemocnic klíčoví, ministerstvo zdůrazňuje, že lékaři-cizinci tvoří jen relativně zanedbatelný počet lékařů působících v České republice. „Z celkového počtu přibližně 50 tisíc lékařů v České republice je zhruba 1 procento lékařů, kteří získali vzdělání mimo EU. Jedná se tak v celkovém měřítku o marginální počet lékařů,“ upřesňuje ministerstvo.
Seznam držitelů výjimky podle krajů, zdravotnických zařízení a konkrétních pracovišť (zdroj ČLK)
Proč platí pro cizince mírnější pravidla?
Není to tak, že by Ukrajinští lékaři mohli roky pracovat v českém zdravotnictví bez složení potřebných aprobačních zkoušek. Ministerstvo zdravotnictví uděluje ukrajinským lékařům v rámci svých zákonných možností roční výjimku, během které jsou tito lékaři povinni složit aprobační zkoušku v českém jazyce. „Cílem této výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se český jazyk, což by jim mělo usnadnit složení aprobační zkoušky. Po celou dobu této praxe musí být nad lékařem zajištěno řádné přímé odborné vedení – a nemusí být ze strany primáře – kvalita zdravotní péče tak rozhodně není ohrožena,“ ujišťuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Na slova Milana Kubka o tom, že ministerstvo „spoluorganizuje“ porušování zákona pak ministerstvo reaguje zdůrazněním odpovědnosti zdravotnických zařízení. „Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně zodpovídá dané zdravotnické zařízení. Zdůrazňujeme, že pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky. Společně s kraji proto v nemocnicích na podnět provádíme důkladné kontroly,“ dodává ministerstvo.
Ministerstvo: Komora prezentuje zkreslená data
Reakce ministerstva na tiskovou konferenci ČLK k této problematice na sebe nenechala dlouho čekat. Ministerstvo se v první řadě ohradilo proti tvrzení ČLK o tom, že by v České republice v současnosti na základě výjimky ministerstva zdravotnictví pracovalo přes 400 lékařů z ciziny, kteří ještě neukončili své medicínské vzdělání. „Za prvé zdůrazňujeme, že všichni tito lékaři mají medicínské vzdělání nostrifikované na českých univerzitách a v České republice složí aprobační zkoušku, která ověří, zda jejich vzdělání dosahuje českých standardů. Za druhé, nejedná se o aktuální stav k dnešnímu dni, jak ČLK nepravdivě prezentuje. Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v České republice,“ reagovalo ministerstvo. Uváděný počet 423 cizinců pracujících v českém zdravotnictví na základě výjimky je podle ministerstva také chybně interpretován. „Nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo kolik z nich odcestovalo z České republiky. Například od roku 2016 úspěšně složilo aprobační zkoušku přes 200 lékařů ze třetích zemí, což je polovina toho, co uvádí ČLK. Nelze tedy toto číslo, které uvedla ČLK, v žádném případě interpretovat jako počet lékařů z ciziny, kteří aktuálně pracují v České republice,“ uvádí prezentovaná data na pravou míru ministerstvo.
Zkoušky je třeba zkvalitnit
Podle Gabriely Štěpanyové také není pravda, že by ministerstvo zdravotnictví porušovalo zákon tím, že by umožňovalo lékařům z ciziny vykonávat odbornou praxi před složením aprobační zkoušky. „Povolení o výkonu odborné praxe ministerstvo uděluje v souladu se zákonem o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta,“ upozorňuje Štěpanyová s tím, že podmínky pro výkon odborné praxe i skládání aprobačních zkoušek mají být přísnější a aprobační zkoušky tak budou kvalitnější. „Ministerstvo zdravotnictví nyní pracuje na zvýšení kvality aprobačních zkoušek. Nově tak ukrajinští lékaři mohou vykonávat odbornou praxi pouze v akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí pro aprobační zkoušky budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic a bude zde zastoupena i Česká lékařská komora. V současné době ministerstvo také připravuje změnu aprobačních zkoušek tak, aby je nebylo možné do nekonečna opakovat a zároveň, aby více reflektovaly zkušenosti z praxe,“ uzavírá.