S tím počítá návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Podle něj se zhruba z 300 000 uprchlíků, kteří dorazili do Česka z Ukrajiny, do systému zaregistrovaly jako zdravotničtí pracovníci zatím stovky lidí.
„Velmi rychle jim chci umožnit, aby mohli pracovat na odděleních ve všech zdravotních zařízeních, a to lékařům i sestrám,“ řekl ministr. „Těm, kteří mají zájem, chci umožnit udělat si aprobaci. Chci jim to zjednodušit, ale v souladu se zákonem. Systém nám umožňuje, aby nastoupili jako zahraniční stážisti,“ vysvětlil. Bez nostrifikace, tedy bez uznání diplomu, takto budou moci pracovat čtvrt roku. Nostrifikaci pak u lékařů provádějí lékařské fakulty, u nelékařů kraje.
Možností jsou UA pointy
Skutečnost, že ukrajinských zdravotníků se zatím v ČR registrovaly jen stovky, vysvětlil ministr tím, že kvůli vypjaté situaci zůstávají v ukrajinských nemocnicích. V Česku by se mohli zapojit i do práce tzv. UA pointů – tedy speciálních ambulancí pro péči o ukrajinské uprchlíky ve fakultních nemocnicích. Válek počítá s tím, že tyto ambulance budou fungovat ještě v dalších měsících a nevyloučil ani možnost, že by byly v provozu až do konce roku. „Možná nás uprchlická krize naučí udělat některé změny ve zdravotnictví, které se dlouho odkládaly,“ podotkl.
Podle členky sněmovního výboru pro zdravotnictví Ivety Štefanové (SPD), fungují UA pointy velmi dobře. „Stále jsou ale zabezpečeny naším personálem. Je třeba myslet na to, že naše personální kapacita je omezena, a dále podporovat zapojení prchajících lékařů a zdravotních sester,“ uvedla. Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka varoval, že UA pointy nemohou nahradit primární péči. „Český systém určitě není připraven na 300 000 pacientů navíc,“ poznamenal. Problém podle něj nastane hlavně u praktických lékařů pro děti a dorost.
Podmínky pro vstup na trh práce
Podmínky pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny z řad uprchlíků nebudou podle Válka jiné, než umožňovala legislativa pro zdravotníky ze zemí mimo Evropskou unii už dříve. Příkaz ministra, který podmínky upřesňuje, dostaly ministerstvem řízené nemocnice. Právě ony a další nemocnice tvoří většinu z akreditovaných vzdělávacích zařízení, kde se mohou zdravotníci ze třetích zemí připravovat na aprobační zkoušky, které jim umožní samostatnou praxi. „Principiálně jsme hledali, jaké jsou v zákoně možnosti, a nakonec jsme se shodli, že nejlepší možnost je, aby tu byli na něčem, co se dá nazvat roční stáží, kdy pod dozorem mohou vykonávat činnost zdravotníků,“ řekl Válek.
Při stážích se zdravotníci připravují na odborné zkoušky v češtině. „Není možné, aby se dělaly výjimky nebo zjednodušení. Nebylo by to fér vůči našim zdravotníkům a vůči těm Ukrajincům, kteří u nás standardně aprobační zkoušku už dělali,“ dodal. Současně je třeba jim umožnit kurzy češtiny včetně odborných.
Do budoucna by se mohly aprobační zkoušky pro lékaře ze zemí mimo unii zjednodušit. Válek například navrhuje, aby v celé EU odborné zkoušky mohli lékaři skládat v angličtině, nikoliv v národním jazyce. Z toho by stejně jako dosud skládali další zkoušku. Postup ale musí být pro všechny evropské země jednotný. „Může nastat někdy nějaká podobná situace, kdy budeme potřebovat dostat lidi do zdravotnického systému. Ale v současné době se v každé zemi na světě dělá aprobační zkouška v národním jazyce, jinak to nejde,“ doplnil Válek. Až se Ukrajina stane součástí Evropské unie, budou mít podle něj přístup na trh práce stejný jako ostatní členské země.
ČTK, bře