Úpal a nebezpečné přehřátí organismu nehrozí jen na pláži. Lékárníci z online poradny Lékárna.cz varují, že lidé často podceňují uzavřené a špatně větrané prostory – rozpálené auto, dusnou MHD, kancelář bez proudění vzduchu, zakrytý kočárek nebo přehřátý byt seniora. První příznaky mohou připomínat běžnou únavu, u dětí plačtivost nebo spavost, u seniorů zhoršení celkového stavu. „U úpalu nerozhoduje jen slunce, ale hlavně to, jestli se tělo dokáže ochlazovat. Jakmile se objeví zmatenost, porucha vědomí, opakované zvracení nebo křeče, je nutné volat záchrannou službu,“ říká Mgr. Pavla Horáková z online poradny Lékárna.cz.
Pootevřené okno nestačí
Za jednu z nejrizikovějších situací považují lékárníci ponechání dítěte, seniora nebo zvířete v zaparkovaném autě. Interiér vozu se dokáže zahřát velmi rychle, a to i tehdy, když venkovní teplota ještě nepůsobí extrémně. Přehřátí auta nehrozí jen ve 30 °C. Auto se může smrtelně přehřát i během jarního dne. Pootevřená okna ani parkování ve stínu nejsou spolehlivou ochranou. „Neexistuje žádných bezpečných pět minut, kdy si člověk jen odběhne. Stejně opatrní bychom měli být i u kočárků zakrytých plenou nebo dekou: zakrytí omezuje cirkulaci vzduchu a z kočárku se může stát nebezpečný skleník. Teplota uvnitř může během pár minut stoupnout i o 10 až 15 stupňů oproti okolí! Rizikové jsou také přehřáté byty, čekárny, MHD nebo kanceláře bez dostatečného proudění vzduchu. Přehřátí může vzniknout i během běžného letního dne, zvlášť když se sejde dusno, nedostatek tekutin, fyzická aktivita, nevhodné oblečení nebo pobyt v uzavřeném prostoru,” doplňuje Horáková.
Varovné příznaky se mohou tvářit jako únava
Člověk může být nejprve jen unavený, malátný, pobolívá ho hlava nebo se mu dělá nevolno. Právě proto okolí někdy první příznaky přehlédne. “U dětí se může objevit neklid, plačtivost, zarudnutí, spavost nebo apatie. U seniorů mohou být projevy méně nápadné a připomínat běžnou únavu, vyčerpání nebo zhoršení chronických potíží. Největší chybou je čekat, že to samo přejde. U přehřátí rozhodují první minuty: dostat člověka z tepla, chladit, doplňovat tekutiny a sledovat stav. Pokud se objevuje zmatenost, porucha vědomí, opakované zvracení nebo křeče, už nejde o situaci, kterou by člověk měl řešit doma,“ varuje Horáková.
Pozor na léky. Nevysazovat, ale poradit se
Horko může být větší zátěží pro lidi, kteří užívají více léků. Některé přípravky mohou ovlivňovat hospodaření organismu s vodou, krevní tlak nebo schopnost těla reagovat na vysoké teploty. “Týkat se to může například diuretik, některých léků na tlak nebo přípravků ovlivňujících termoregulaci. Pacienti by ale neměli léky sami vysazovat ani měnit dávkování. U seniorů často nestačí říct: pijte víc. Starší lidé mívají snížený pocit žízně a někdy užívají léky, kvůli kterým může být horko větší zátěž. Léky se ale v horku samovolně nevysazují. Důrazně varuji taky před ponecháváním léků v rozpáleném autě nebo na přímém slunci. Vysoké teploty mohou znehodnotit účinné látky, což je nebezpečné zejména u inzulinu, všech kapek, čípků, ale i běžných léků na tlak. Právě v tom pomáhá online poradna Lékárna.cz dostupná kdykoli a odkudkoli. Lidé mohou s lékárníkem snadno konzultovat, zda jejich potíže odpovídají běžné únavě, nebo už mohou souviset s přehřátím, jak nastavit pitný režim při užívání léků, případně co si připravit před cestou na dovolenou,” vysvětluje Horáková.
Lékárnické minimum pro horké dny
Odbornice doporučuje pít průběžně, ne až při pocitu žízně. Vhodná je voda, neslazené čaje nebo minerální vody, při výrazném pocení také doplnění minerálů, jako hořčík, draslík a sodík, případně využít již hotové rehydratační roztoky. Alkohol a větší množství kávy mohou dehydrataci zhoršit. Fyzickou zátěž je vhodné přesunout na ráno nebo večer, přes poledne zůstávat v chladu a větrat brzy ráno nebo pozdě večer.
„V létě se v online poradně Lékárna.cz často setkáváme s tím, že lidé v panice nevědí, jak správně reagovat. Častým omylem je lití ledové vody na přehřátého člověka nebo podání ledového nápoje. To může způsobit teplotní šok, zhoršení oběhových potíží nebo křeče žaludku. Správné je chladit postupně, vlažnou vodou a obklady na krk, třísla či podpaží. Lidé si také často pletou úpal a úžeh: úpal vzniká z celkového přehřátí organismu, zatímco úžeh souvisí hlavně s přímým sluncem na nechráněnou hlavu. Nejlepší ochranou je průběžně pít, nepřehřívat děti, seniory ani zvířata a omezit zátěž v nejteplejší části dne,“ uzavírá Horáková.