Při zmínce o úpalu si většina lidí představí dlouhý pobyt na přímém slunci během horkého letního dne. Odborníci však upozorňují, že k nebezpečnému přehřátí organismu může dojít i ve stínu nebo v uzavřených prostorách. Rizikové jsou například rozpálené automobily, špatně větrané kanceláře, prostředky hromadné dopravy, přehřáté byty seniorů nebo dokonce zakryté dětské kočárky.
Podle lékárníků z online poradny Lékárna.cz lidé často první příznaky přehřátí podceňují, protože připomínají běžnou únavu nebo vyčerpání.
„U úpalu nerozhoduje jen slunce, ale především schopnost organismu odvádět teplo a ochlazovat se. Jakmile se objeví zmatenost, porucha vědomí, opakované zvracení nebo křeče, je nutné okamžitě volat záchrannou službu,“ upozorňuje Mgr. Pavla Horáková z online poradny Lékárna.cz.
Rozpálené auto může být smrtelnou pastí
Jednou z nejnebezpečnějších situací je ponechání dítěte, seniora nebo domácího zvířete v zaparkovaném automobilu. Interiér vozu se dokáže během krátké doby zahřát na extrémní teploty, a to i v případě, že venku není tropické počasí.
Podle odborníků neexistuje bezpečný časový interval, během kterého by bylo možné nechat člověka v autě bez rizika. Ani pootevřená okna nebo parkování ve stínu neposkytují dostatečnou ochranu před přehřátím.
Podobně nebezpečné mohou být i dětské kočárky zakryté plenou nebo dekou. Přestože rodiče často zakrytí používají jako ochranu před sluncem, ve skutečnosti dochází k omezení proudění vzduchu a vzniku takzvaného skleníkového efektu. Teplota uvnitř kočárku může během několika minut vzrůst o 10 až 15 °C oproti okolnímu prostředí.
Riziko představují také nevětrané čekárny, přeplněná MHD, kanceláře bez klimatizace nebo přehřáté byty, zejména u starších osob.
První příznaky bývají nenápadné
Přehřátí organismu se nemusí projevit dramaticky. Mezi první příznaky patří únava, malátnost, bolest hlavy, závratě nebo nevolnost. Právě proto bývají varovné signály často přehlíženy.
U dětí se mohou objevit projevy jako neklid, plačtivost, zarudnutí kůže, spavost nebo apatie. U seniorů bývají příznaky ještě méně nápadné a mohou připomínat běžné vyčerpání nebo zhoršení chronických onemocnění.
Klíčové je reagovat co nejdříve. Přehřátého člověka je potřeba přesunout do chladnějšího prostředí, začít s postupným ochlazováním a zajistit dostatečný příjem tekutin. Pokud se objeví poruchy vědomí, zmatenost, opakované zvracení nebo křeče, je nezbytné vyhledat neodkladnou lékařskou pomoc.
Horko může komplikovat užívání některých léků
Zvýšenou pozornost by měli věnovat horkému počasí lidé, kteří pravidelně užívají více léků. Některé přípravky mohou ovlivňovat hospodaření organismu s tekutinami, krevní tlak nebo schopnost těla reagovat na vysoké teploty.
Jedná se například o některá diuretika, antihypertenziva nebo léčiva ovlivňující termoregulaci. Odborníci však zdůrazňují, že pacienti by nikdy neměli sami měnit dávkování ani léčbu vysazovat.
Zvláštní pozornost si zaslouží také správné uchovávání léků během letních měsíců. Vysoké teploty mohou snížit účinnost některých léčiv, zejména inzulinu, očních kapek, čípků nebo léků na vysoký krevní tlak. Léky by proto neměly zůstávat v rozpáleném automobilu ani na přímém slunci.
Jak předcházet přehřátí organismu
Základem prevence je pravidelný pitný režim. Odborníci doporučují pít průběžně během celého dne, nikoli až ve chvíli, kdy se dostaví pocit žízně. Vhodná je především voda, neslazené čaje nebo minerální vody.
Při výrazném pocení je vhodné doplňovat také minerály, zejména sodík, draslík a hořčík. Pomoci mohou i rehydratační roztoky určené k doplnění tekutin a elektrolytů.
Naopak alkohol a nadměrné množství kávy mohou dehydrataci prohlubovat. Fyzickou aktivitu je vhodné plánovat na ranní nebo večerní hodiny a během nejteplejší části dne pobývat v chladném prostředí.
Úpal není totéž co úžeh
Lidé si často zaměňují úpal a úžeh, přestože jde o dva odlišné stavy. Úpal vzniká v důsledku celkového přehřátí organismu, a může se proto rozvinout i bez přímého slunečního záření. Úžeh je naopak důsledkem dlouhodobého působení slunce na nechráněnou hlavu a šíji.
Při poskytování první pomoci odborníci nedoporučují používat ledovou vodu ani podávat ledové nápoje. Prudké ochlazení může vyvolat teplotní šok, zhoršit oběhové potíže nebo způsobit žaludeční křeče. Správným postupem je postupné ochlazování vlažnou vodou a přikládání chladivých obkladů na krk, podpaží nebo třísla.
Nejúčinnější ochranou před přehřátím zůstává prevence – dostatek tekutin, omezení fyzické zátěže během horkých hodin a zvýšená pozornost věnovaná dětem, seniorům a chronicky nemocným osobám.
Zdroj: TZ Lékárna.cz