Těžko pochopitelná tragédie z 10. prosince 2019, kdy útočník se zbraní v ruce usmrtil sedm lidí a dva těžce zranil v prostorách traumatologické ambulance Polikliniky Fakultní nemocnice Ostrava, vyvolala obrovskou vlnu mezilidské solidarity. Na podporu rodin obětí už lidé zaslali milionové částky.
Na podporu rodin obětí střelby v ostravské nemocnici už lidé zaslali více než 4,5 milionu korun. Na účtu nemocnice bylo už je 4,3 milionu korun, na účtu Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) je kolem 280 000 korun (údaje k 18. 12. 2019). Sbírku vyhlásila i porubská Základní škola Ivana Sekaniny či Vězeňská služba, pro kterou pracovaly dvě oběti dvaačtyřicetiletého střelce.
Jako první vyhlásila sbírku pro rodiny obětí a zraněných ostravská fakultní nemocnice. Zřídila bankovní účet s číslem 73030761/0710. Dárci na něj mohou posílat peníze do 31. března 2020. Do té doby nemocnice upřesní, jak bude peníze rozdělovat.
Na transparentní účet na pomoc pozůstalým po obětech střelby VŠB-TUO mohou příspěvky posílat studenti a zaměstnanci školy, ale i další lidé. Účet má číslo 291463872/0300. Příspěvky lze také v tomto případě zasílat do 31. března. Poté škola vybranou částku předá ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava rodinám obětí, uvedla univerzita. Univerzita sídlí v těsné blízkosti nemocnice, a musela tak po střelbě přijmout mimořádná bezpečnostní opatření. Škola uzavřela vchody a o střelbě studenty a personál informovala rozhlasem.
Porubská Základní škola Ivana Sekaniny vyhlásila sbírku na pomoc rodině muže, kterého v úterý zastřelil útočník ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO). Muž vlastním tělem chránil svou dvanáctiletou dceru. Zavražděný byl jedním ze členů Spolku rodičů při ZŠ Sekaniny. Lidé mohou přispívat na účet 1012201912/5500. Podobně jako další sbírky potrvá do konce března příštího roku.
Také Vězeňská služba (VS) ve spolupráci s policejním odborovým svazem pořádá veřejnou sbírku pro rodiny dvou příslušníků bezpečnostního sboru, kteří zahynuli při střelbě v ostravské nemocnici. Přispívat lze do 15. února 2020. Finanční příspěvky pro pozůstalé lze zasílat na transparentní sbírkový účet číslo 4200555535/6800 s variabilním symbolem 150220.
Pozůstalí mají také ze zákona nárok na odškodnění, poputuje k nim i výtěžek z charitativní akce uspořádané u příležitosti Dne vězeňství. Pomoc už schválila také zastupitelstva Ostravy i kraje. Rodinám zavražděných každá z těchto institucí pošle 100 000 korun. Zranění dostanou polovinu. O podobně vysoké podpoře by měla jednat i vláda.
Na výzvu Krevního centra FN Ostrava, kde docházely zásoby „univerzální“ krevní skupiny 0- , se podle nemocnice během dvou dnů dostavilo k odběru přes 300 dárců, z toho téměř stovka jich přišla darovat krev úplně poprvé.
Střelba dvaačtyřicetiletého muže z Opavska, který začal v čekárně traumatologické ambulance bez varování střílet z nelegálně držené zbraně, má sedm obětí a dva zraněné. Vrah asi tři hodiny po útoku spáchal v Děhylově na Opavsku sebevraždu. Vedle dvou současných příslušníků VS zahynul i jeden její bývalý člen, který dříve pracoval jako justiční stráž.
Pozůstalí, zdravotníci a další pacienti a návštěvníci nemocnice se následující den po útoku zúčastnili v prostorách nemocnice zádušní mše.
„Je potřeba ocenit, že v nebezpečné situaci zdravotnický personál nemocnice nepropadl panice, naopak obětavě pomáhal pacientům a sobě navzájem. Po několika hodinách po útoku byl areál nemocnice opět zprovozněn, vyjma budovy polikliniky,“ uvedla mluvčí nemocnice Petra Petlachová. V té byl standardní provoz obnoven už druhý den.
Podporu a poděkování všem zasahujícím složkám, včetně zdravotníků FN Ostrava, vyjádřili kromě vedení FN Ostrava i představitelé státu, Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostravy.
„Rád bych poděkoval zejména těm, kteří bezprostředně po incidentu, ještě než přijela Policie ČR, bez ohledu na ohrožení vlastního života, pomáhali raněným. Smekám před sanitářkami, sestrami, lékaři a lékařkami z Traumatologické ambulance, Ortopedické ambulance, Interní ambulance, Kardiovaskulární JIP, Chirurgické ambulance, Traumatologické JIP a Neurologické ambulance,“ vyzdvihl statečnost zaměstnanců nemocnice ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant. „Velký dík patří také všem týmům, které se podílely na následné léčebné a ošetřovatelské péči,“ dodal Havrlant.
Podporu vyjádřil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Obdivuji rychlou reakci všech zdravotníků, kteří na místě ošetřovali zraněné v době, kdy ještě nebylo jisté, zdali jim stále nehrozí nebezpečí. Děkuji jim za jejich neskutečnou obětavost a profesionální reakci,“ doplnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Hrozbám nelze zcela předejít
Vedení FN Ostrava a Ministerstva zdravotnictví zanalyzovalo bezprostředně po útoku situaci z hlediska krizové připravenosti. „Ministerstvo zdravotnictví od roku 2018 přispělo nemocnicím na ochranu měkkých cílů 32 milionů korun, z toho konkrétně ostravské fakultní nemocnici 1,2 milionu. V dalších letech plánujeme nemocnice podpořit dalšími minimálně 60 miliony korun. Nyní analyzujeme možnosti, jak by bylo možné tento dotační program rozšířit, abychom rozšířili okruh nemocnic, které by mohly být podpořeny. Nicméně je nutné si uvědomit, že nemocnice jsou z povahy věci zařízení velmi otevřená, aby pacienti měli rychlý přístup k péči. Není proto reálné, aby v nemocnici existovaly například bezpečnostní rámy na všech vstupních místech, kterých mohou být u nemocnice pavilonového typu i desítky. Eliminovat případné hrozby má na místě bezpečnostní služba či kamerový systém, dobře proškolený bezpečnostní i zdravotnický personál a dobře nastavené traumatologické plány. Uvědomujeme si však, jak složité a zároveň nutné je zajistit bezpečnost personálu a pacientů v českých nemocnicích, a proto budeme i v dalších letech přispívat na projekty zvýšení bezpečnosti a ochrany nemocnic,“ uvedl v té souvislosti k otázce bezpečnosti nemocnic ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Já si myslím, že nemocnice by měly investovat skutečně do kvalitních kamerových systémů. Dneska existují i kamerové systémy, které jsou schopny detekovat nějaké podivné chování konkrétních osob a upozornit na něj. Vidíme to například v rámci letišť a podobně, že toto funguje. Takže to si myslím, že je cesta. A pak samozřejmě ostraha, která by měla v rámci těch nemocnic fungovat a ideálně také, aby každá nemocnice měla určitý velín. Některé nemocnice do toho velmi dobře investovaly. Například fakultní nemocnice v Brně má velmi dobře propracovaný systém, kdy je jeden velín, který je schopen sledovat dění v celé nemocnici,“ upřesnil ministr v rozhovoru pro server seznamzpravy.cz.
Zdravotníci pomohli s psychikou asi 300 lidem
V souvislosti se střelbou poskytli zdravotníci nemocnice a záchranné služby psychickou pomoc už zhruba 300 lidem, potvrdila mluvčí nemocnice Petra Petlachová. Šlo o svědky události i zaměstnance nemocnice.
Systém psychosociální intervenční pomoci (SPIS) má dvě oblasti. Tzv. peeři jsou zdravotníci, kteří poskytují péči svým kolegům, jež událost zasáhla. Interventi pomáhají rodinám zasažených lidí, případně pozůstalým. „Tým jsem aktivovala ihned po té situaci, která nastala. Všichni mí kolegové jsou stále v terénu a poskytují péči jak zdravotníkům, tak civilistům,“ řekla náměstkyně ředitele nemocnice pro ošetřovatelskou péči Andrea Polanská.
U svědků zločinu se podle ní projevuje akutní stresová situace. „Oni se potřebují zorientovat, potřebují mít zázemí, základní potřeby, teplo, tekutiny, zanalyzovat tu situaci, popovídat si o tom, zpracovat to a svým způsobem uzavřít. Není to jednoduché. To slovo neznamená, že si o tom popovídáme, uzavřeme to, ale ten člověk odchází s tím, že s ním někdo pracoval, že na to není sám,“ řekla Polanská, která je také interventkou.
Reakce lidí je podle ní velmi individuální. „Někdo přijde, začne plakat hned, má hysterii, má akutní stresovou reakci. Někdo zvládá dva, tři dny, dělá, že nepotřebuje pomoc. Někdo se vám sesype za půl roku. Někdo využije pomoc, a přesto všechno s ním musíme nadále pracovat a pak je i v péči psychologů a někdy bohužel i psychiatrů,“ řekla Polanská.
Fakultní nemocnice poskytuje tuto službu od roku 2011. V současnosti má osm peerů a 15 interventů. Zkušenosti mají podle náměstkyně velké, protože zažili pád mostu ve Studénce, kvůli kterému v roce 2008 zemřelo osm lidí a desítky byly zraněny, i další tragické události.
Střelec dostal žádanku na psychiatrii
Příbuzná muže, který v nemocnice střílel uvedla, že byl přesvědčený, že má rakovinu ve čtvrtém stadiu a nikdo ho nechce léčit. Podle ní dostal i žádanku na psychiatrické vyšetření, kterou ale nevyužil.
S příbuznou střelce hovořila televize Prima, které žena řekla, že jej viděla asi před deseti dny, kdy jí sdělil, že lékařské výsledky má v pořádku. Podle ní se ale muž začal v září chovat divně. „A od té doby už to začínal být jako kdyby dvojí člověk. Někdy byl normální, někdy prostě plantal takové věci, že jsem na něm viděla, že s ním není něco v pořádku,“ uvedla žena.
Přes den jí byl prý schopný poslat i 70 zpráv. Následně jí sdělil, že má rakovinu ve čtvrtém stupni. Testy však dopadly negativně. Podle ženy z toho byl nešťastný.
Vylíčila také incident, který se stal v čekárně u lékaře, kde byl Vitásek s přítelkyní. „Čekala v kabince a slyšela rozhovor, jak mu ten doktor říkal, že je v pořádku. A on prostě ne. Podle internetu, že on v pořádku není, že tu rakovinu má, že oni ho nechtěj léčit,“ popsala žena.
Lékař na naléhání přítelkyně vypsal žádanku na psychiatrii, kterou Vitásek dostal, ale podle příbuzné ji už nevyužil. V minulosti měl na psychiatrii docházet. „Já ho mám za nemocného vraha, protože mu v té hlavě určitě muselo něco prostě přepnout. Do hlavy nevidíte,“ konstatovala žena.
Podle odborníků mohlo v jeho případě jít o hypochondrický blud, tedy utkvělou představou, že je těžce nemocný a nikdo ho nechce léčit. „Motiv střelce policie stále vyšetřuje,“ potvrdila policejní mluvčí Pavla Jiroušková.
Střelba v ostravské nemocnici je druhá nejtragičtější v ČR
Osm obětí:
24. února 2015 – V restauraci Družba v Uherském Brodě zastřelil dlouhodobě nezaměstnaný elektrikář Zdeněk Kovář sedm mužů a jednu ženu a nakonec i sebe. Třiašedesátiletého pachatele nejtragičtějšího neštěstí svého druhu v ČR sousedé po činu popisovali jako člověka trpícího duševními problémy.
Sedm obětí:
10. prosince 2019 – Při střelbě ve Fakultní nemocnici v Ostravě zemřelo v čekárně traumatologické ambulance šest lidí. Další žena, jejíž stav byl kritický, podlehla zraněním 12. prosince. Pachatel činu asi tři hodiny po útoku spáchal v Děhylově na Opavsku sebevraždu.
Čtyři oběti:
8. března 2009 – Jednačtyřicetiletý muž zastřelil při rodinné oslavě v Petřvaldu na Karvinsku čtyři lidi. Mezi mrtvými byla jeho bývalá přítelkyně, její rodiče a další muž. Po činu muž obrátil zbraň proti sobě; v nemocnici zraněním podlehl.
Tři oběti:
22. července 2003 – Ladislav a John Pacovští zastřelili v Litvínovicích na Českobudějovicku tři muže. Byli to manžel, syn a zeť ženy, jejíž sestra se přátelila s Pacovského bývalou manželkou. Podle některých svědků byl vražedný útok pomstou za to, že rodina ženě pomáhala. Soudy poslaly Ladislava Pacovského na 25 let a jeho syna Johna na 11 let do vězení.