Hygienici zaznamenali zvýšený výskyt bakterie legionelly

Zdroj: Shutterstock

Ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí hygienici zaznamenali zvýšený výskyt bakterie legionelly, která způsobuje závažnou formu zápalu plic. Odborníci již před časem varovali před rizikem přemnožení této bakterie, pokud budou lidé kvůli drahé energii šetřit na ohřevu teplé vody. Legionella totiž hyne až při teplotách nad 60 stupňů Celsia. Nemocnice sice tuto příčinu výskytu bakterie vylučuje, skutečnou ovšem nezná.

Při kontrolním odběru vody v nemocnici na Karlově náměstí počátkem září pracovníci pražské hygienické stanice zjistili výskyt patogenních bakterií rodu Legionella, způsobujících takzvanou nemoc legionářů. Tento název choroba získala po tragickém srazu amerických legionářů ve Filadelfii v roce 1976, kdy se jí v tamějším hotelu nakazilo 221 lidí a 36 z nich zemřelo.

Podle tiskové mluvčí nemocnice Marie Heřmánkové odběr proběhl 6. září a zdravotníci ve spolupráci s Hygienickou stanici hl. m. Prahy okamžitě přijali veškerá nápravná opatření. „Byla provedena kombinace termické a chemické dezinfekce vody a řízené odtáčení vody na všech výtokových místech vnitřního vodovodu, jako jsou baterie, kohouty, sprchy, dále proplach a cílená úprava koncových zařízení, jejich demontáž, vyčištění a dezinfekce všech koncovek – perlátorů a sprchových růžic,“ sdělila Heřmánková. „Po dokončení technických opatření aktuálně probíhají ve spolupráci s akreditovanou laboratoří Státního zdravotního ústavu ve všech objektech, na každém podlaží, kontrolní odběry vody,“ dodala. Výsledky by měly být známy tento týden. Do té doby nemocnice v zájmu ochrany zdraví pacientů i personálu dodržuje protiepidemická opatření. Mluvčí uvedla, že tato opatření nijak neomezují provoz zdravotnického zařízení.

Šetření energií?

Ve volné přírodě se legionella vyskytuje běžně v rybnících či jiných vodních nádržích. Vzhledem k tomu, že k úspěšnému množení potřebuje teplejší vodu, obvykle se nestačí rozmnožit do takové koncentrace, která by mohla vyvolat onemocnění. To se jí naopak daří v různých ventilačních a potrubních systémech, například v hotelech, aquaparcích, nemocnicích nebo kancelářích. K nákaze totiž dochází při vdechnutí legionelly ve vodě v podobě aerosolu, kdy je nebezpečná zejména osobám s oslabeným imunitním systémem nebo těm, kdo prošli onkologickou léčbou. Při současných cenách energií se nedá vyloučit, že voda v potrubích a bojlerech bude mít kvůli šetření jejich provozovatelů a vlastníků právě takovou teplotu, při které se daří bakteriím legionelly.

„Legionella se pomnožuje ve vodě, kde jsou pro ni optimální podmínky, což je 40 až 50 °C. Proto by teplá voda měla mít na výstupu minimálně 55 stupňů. Pokud se bude šetřit při ohřevu vody, tak se riziko šíření nákaz legionelly samozřejmě zvyšuje. Ale ne nutně vždy, když se sníží teplota, začne být problém,“ objasnil František Kožíšek, vedoucí Oddělení hygieny vody ve Státním zdravotním ústavu. „Dnes v nemocnicích není hlavním kontrolním faktorem zvýšená teplota, při které bakterie hynou. Vodu ošetřují také dodatečnou dezinfekcí, takže v tom případě může být vše v pořádku. Tam, kde se ale neošetřuje, to může být problém,“ doplnil Kožíšek. Heřmánková podobnou příčinu v současné nákaze legionellou ve VFN vyloučila. Proč k ní došlo právě teď, ale zatím vysvětlit nedokázala.

Životnost bakterie Legionella (orientační hodnoty)

– do 15/20 °C nerozmnožuje se, ale přežívá

– 25–45 °C prostředí vhodné pro rozmnožovaní

– 55 °C přežije 5–6 hodin

– 60 °C přežije cca 30 minut

– 66 °C přežije cca 2 minut

– <70 °C nevyskytuje se

Jitka Kačánová