Aktuální informace ze zdravotnictví a sociální péče

V zaplavených oblastech se připravuje dobrovolné očkování proti žloutence

Zdroj: Freepik

Řeší se také dodávky léků a krajské hygienické stanice se chystají na testování studní, řekl dnes novinářům. Podle hlavní hygieničky Barbory Mackové se bude o zahájení očkování rozhodovat podle lokální epidemické situace. Později na sociální siti X doplnila, že půjde o vytipovaná ohniska, nikoliv plošné očkování.

„To, co je teď podle mě nejdůležitější, je dostat do těch oblastí léky pro chronické pacienty tam, kde jsou zatopené lékárny, kde se pacient k těm lékům nedostane,“ řekl. Organizuje se to podle něj prostřednictvím krizového štábu. „Krizový štáb řeší, jak tam ty léky dostat. Musí je přivést distributor a převzít lékárník,“ dodal.

Hlavní hygienička podle něj na pondělním mimořádném jednání vlády informovala o nutnosti připravit se na očkování proti hepatitidě A, která je označována také jako „nemoc špinavých rukou“. Cena očkování dvěma dávkami se může běžně pohybovat kolem 3000 korun. „Musí to být zdarma, nemůžeme po těch lidech chtít, v těch ohrožených oblastech, aby si tyto věci platili,“ dodal ministr. Podobně se jako u očkování bude podle něj přistupovat také k rozborům vody pro kontrolu zaplavených studní.

Podle Mackové se o zahájení mimořádného očkování bude rozhodovat podle situace na místě. „V tuto chvíli jsme on-line v kontaktu s kolegy z krajských hygienických stanic, kteří jsou součástí krizových štábů krajů,“ uvedla. Rozhodne se pak podle jejich epidemiologického šetření. „My samozřejmě máme přehled o tom, jak to v jednotlivých lokalitách vypadalo před tou živelní katastrofou,“ řekla novinářům před polednem.

„Neplánujeme očkování plošné, ale cílené. (…) Odborníci krajských hygienických stanic vždy individuálně vytipují okruh osob pro očkování, a to s cílem podchytit ohnisko nákazy a zabránit dalšímu šíření,“ doplnila později na síti X.

Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo žloutenky typu A letos zaznamenáno do konce srpna 239 případů, loni a předloni byly případů řádově desítky. Nejvíc v posledních deseti letech bylo 930 nemocných v roce 2016. Případů leptospirózy a tularémie, kterou se lidé mohou nakazit od hlodavců nebo zajíců, jsou ročně řádově desítky.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) už dříve varoval před tím, že v postižených oblastech hrozí také vyšší riziko nákazy salmonelózou, úplavicí, tularémií nebo žloutenkou typu B. Podle ministra se řeší také čistota vody včetně její kontaminace uhynulými zvířaty. „Všechny ty naše kroky nastanou zhruba za týden, kdy je začneme realizovat. Teď se musí odklidit následky a musíme do těch oblastí dostat léky,“ řekl ministr.

Počty případů nemocí, které se mohou v době povodní vyskytovat častěji:

Rok20142015201620172018201920202021202220232024*
Leptospiróza3717182110252931192115
Žloutenka typu A6737249307722112401832107066239
Tetanus01100100200
Tularémie49595951341027052465038

zdroj: Státní zdravotní ústav

*do konce srpna

Zdroj: ČTK

Aktuální číslo
Objednat »