Vědcům se podařilo identifikovat téměř tři stovky genů ovlivňujících dobu plodnosti u žen. Poznatky by mohly pomoci s léčbou neplodnosti i se zlepšením předpovědi nástupu brzké menopauzy, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV).
Manipulací s vybranými geny výzkumníci dokázali výrazně prodloužit dobu plodnosti u myší. Na výzkumu spolupracovali odborníci ze 180 institucí z různých zemí, včetně vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) AV. Výzkum vedly univerzity v Exeteru, Cambridge, Barceloně a Kodani. Studii publikoval prestižní časopis Nature.
Podle Lucie Knoblochové, která se na výzkumu podílela, přečetli vědci DNA zhruba 200 000 žen a identifikovali 290 genů, které souvisejí s dobou počátku menopauzy. „Přišli na to, že většina genů způsobující předčasný nástup menopauzy u žen souvisí s tím, jestli dojde ve vajíčku k opravení DNA po jejím poškození. Poškození DNA se ve vajíčku běžně děje, například dojde k jejímu zlomení,“ napsala vědkyně. „Vajíčko má mechanismy, které toto poškození opraví a vajíčko je schopné se dál normálně vyvíjet. Pokud ale k opravě nedojde, může to vést k zániku vajíčka,“ vysvětlila Knoblochová.
Délka plodnosti myší se prodloužila o čtvrtinu
Vědkyně popsala, že ze zmíněných stovek genů vědci vybrali dva kandidáty – geny CHK1 a CHK2. Ty pak zkoumali na myších. „Po jejich úpravě se jim podařilo zvýšit dobu plodnosti u myší o zhruba 25 procent,“ sdělila Knoblochová. Výzkumníci z Laboratoře integrity DNA ÚŽFG AV do mezinárodního projektu přispěli poznatky ohledně jednoho z vybraných genů.
„Naše laboratoř se již asi osm let zabývá studiem genu CHK1 a jeho vlivem na vývoj vajíčka po oplodnění. Můj školitel docent Petr Šolc byl dlouhodobě v kontaktu s jednou z hlavních autorek článku, Evou Hoffmann z univerzity v Kodani. Přizvala nás do studie v Nature, že ji náš výzkum dobře doplňuje,“ uvedla ke spolupráci Knoblochová.
„Ona (Hoffmann) v článku publikovala, jak se po navýšení aktivity genu CHK1 zvýšila plodnost u myší. My jsme přispěli výzkumem, který ukazuje, že u myšího modelu naopak při nižší aktivitě CHK1 dochází k problémům při vývoji vajíčka po oplození, což vede v důsledku k neplodnosti,“ shrnula vědkyně. Geny CHK1 a CHK2 podle vědců v podstatě fungují jako „hlídači“ – v případě potřeby přivolají na pomoc enzymy, které umí poškození opravit. Embryo také dokáže pozastavit některé své funkce, aby bylo na opravu více času.
Knoblochová uvedla, že výsledky výzkumu by v budoucnu mohly pomoci s diagnostikou a také s prevencí neplodnosti před nástupem menopauzy. „V článku byly identifikovány geny, při jejichž změně lze předpovědět, že by ženy mohly mít kratší reprodukční věk,“ konstatovala. „Další možnou aplikací je zlepšení péče v oblasti asistované reprodukce. Výsledky identifikovaly několik cílů, které by mohly být v budoucnosti využity pro léčbu pomocí léčiv, pokud by standardní procedury při asistované reprodukci nefungovaly,“ dodala Knoblochová.
ČTK, vlb