Průlomový vědecký objev může změnit pohled na léčbu progresivní roztroušené sklerózy. Mezinárodní skupina výzkumníků, včetně odborníků z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru BIOCEV, identifikovala nový typ mozkových buněk, které aktivně přispívají k postupnému zhoršování této devastující nemoci. Výsledky jejich práce publikoval prestižní časopis Neuron.
Roztroušená skleróza (RS) postihuje tisíce lidí v České republice a celosvětově miliony pacientů. Jde o chronické onemocnění, kdy imunitní systém omylem napadá vlastní mozek a míchu. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava, bolesti a často i deprese. Část pacientů postupně přejde do progresivní fáze RS, která se vyznačuje neustálým zhoršováním neurologických funkcí s omezenými možnostmi léčby.
Vědci z Cambridge University pod vedením Stefana Pluchina vysvětlují, že objevili dříve neznámý buněčný mechanismus stojící za chronickým zánětem. ,,V podstatě jsme našli gliové buňky, které nejenže nefungují správně, ale aktivně šíří poškození,“ popisuje výzkumník. Tyto buňky uvolňují zánětlivé signály, které nutí okolní mozkové buňky k předčasnému stárnutí a vytvářejí toxické prostředí urychlující další degeneraci.
Pro svůj výzkum vědci odebrali kožní buňky pacientům s progresivní roztroušenou sklerózou a přeprogramovali je na indukované nervové kmenové buňky. Překvapivě zjistili, že část těchto buněk se vrací do dřívějšího vývojového stadia a přeměňuje na neobvyklý typ nazvaný DARG. U nemocných s progresivní formou se tyto buňky objevovaly přibližně šestkrát častěji než u zdravých lidí.
Zásadní roli při potvrzení objevu sehrál český vědecký tým. Lukáš Valihrach z Biotechnologického ústavu AV ČR pomocí prostorové transkriptomiky dokázal, že DARG buňky skutečně existují v mozku pacientů a koncentrují se právě v oblastech, kde nemoc aktivně způsobuje poškození. ,,Tato práce také zdůrazňuje neuvěřitelnou hodnotu otevřené vědy,“ uvedl Valihrach s tím, že klíčové důkazy získali díky opětovné analýze veřejně dostupných dat.
Nově identifikované buňky mají specifický epigenetický profil, který způsobuje jejich přehnanou reakci na poplašné signály imunitního systému zvané interferony. Tento mechanismus může vysvětlovat vysokou úroveň zánětu charakteristickou pro roztroušenou sklerózu.
Výzkumníci nyní pracují na vývoji léčby, která by mohla napravit narušenou funkci DARG buněk nebo je úplně odstranit. Věří také, že tyto buňky hrají důležitou roli i u dalších neurodegenerativních onemocnění, což otevírá možnosti pro širší terapeutické využití jejich objevu.
Zdroj: ČTK