Dojemné příběhy a velké peníze. To představuje rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o zvýšení hranice věku ženy pro umělé oplodnění téměř o dva roky. V minulém týdnu o tom informovala MF Dnes, prakticky největší profit bude soustředěn ve fondu Hartenberg Holding, obě společnosti patří do svěřenských fondů Andreje Babiše. Ten je přitom podle zdrojů redakce s dosavadním výkonem ministra zdravotnictví krajně nespokojen a údajně za něj hledá náhradu.
V současné době upravuje věk ženy, která má zájem o umělé oplodnění zákon o veřejném zdravotním pojištění. Hrazení tohoto zákroku zdravotní pojišťovnou končí podle zákona dnem dosažení třicátého devátého roku věku ženy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se rozhodl tuto hranici výrazně posunout.
„Předpokládáme, že bude navýšen věk pro provedení hrazeného IVF na 39 let + 364 dní,“ potvrdila ještě minulý týden MF DNES mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. O týden později už je návrh prodloužení významně kratší. „Na základě doporučení ze strany odborné společnosti probíhají v tuto chvíli diskuse o navýšení věku pro provedení hrazeného umělého mimotělního oplodnění neboli IVF o jeden rok,“ mírní Štěpanyová.
Věk, ve kterém ženy podstupují umělé oplodnění přitom dál stoupá. Za pět let se u nejčastěji používané metody zvýšil o 16 měsíců, průměrný je nad 35 lety. S věkem ale úspěšnost umělého oplodnění klesá. „Každý rok věku je znát. Po čtyřicítce se pohybujeme na patnácti až dvaceti procentech těhotných. Kdyby byly cykly hrazeny do pozdního věku, ženy tím vlastně nabádáme k dalšímu odkládání těhotenství,“ řekl MF Dnes předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP David Rumpík
V roce 2015, ze kterého pochází poslední data zveřejněná Ústavem zdravotnických informací a statistiky byl počet všech cyklů nahlášených do národního registru 38.081, což je o 6,1 procenta více než v předchozím roce. „Věk čtyřiceti let není kompromis, ale optimum, které považujeme za maximum,“ dodal Rumpík, který je také jednatelem soukromé kliniky reprodukční medicíny ve Zlíně.
Ve hře je toho ale daleko více, na ministerstvu se podle MF DNES debatuje i o dalších změnách. Pokud by pojišťovnou hrazené IVF vedlo k narození dítěte, žena by mohla mít nárok na další hrazené cykly, případně pokud by umělé oplodnění žena podstoupila před 35. rokem, kdy je šance na úspěch mnohem vyšší. Získala by případně bonusový cyklus.
Jaký bude mít tato změna vlastně dopad na výdaje z veřejného zdravotního pojištění se na ministerstvu teprve počítá. „Nyní probíhá příprava včetně stanovení podmínek pro úhradu,“ potvrdila Štěpanyová. V každém případě se z tohoto rozšíření mohou radovat všechna centra asistované reprodukce. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má pod sebou téměř 60 procent pojištěnců a změna na ní dopadne nejvíce, se obrnila mlčením. Náklady spojené s umělým oplodněním v minulých letech nezveřejnila, stejně tak odhad dopadů připravovaných změn.
Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš. Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl. Pod hlavičkou FutureLife patří už 14 zdravotnických firem, převážně kliniky reprodukční medicíny. FutureLife sdružuje centra Reprofit International, Gennet a Iscarety patří mezi největší, a kromě nich ještě zahraniční kliniky na Slovensku, v Irsku a Londýně.
Jasno je na ministerstvu ohledně termínu, zvýšení věku žen pro umělé oplodnění dostane vláda ke schválení už za několik měsíců. „Pokud by se k této změně přistoupilo, byla by součástí novely zákona, která by mohla být vládě předložena do poloviny příštího roku,“ tvrdí Štěpanyová.
Cykly IVF, které proplácí zdravotní pojišťovny, podstupují zejména Češky. V roce 2015 jich bylo asi 10.000, k tomu navíc 2500 cizinek ze zemí EU a kolem 600 žen z ostatních zemí. Transfer zmražených embryí podstoupilo přibližně 6500 Češek, ze zemí EU pocházelo téměř 4200 žen a mimo EU asi 500.
Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent. V roce 2015 bylo umělým oplodněním u českých žen dosaženo 3357 těhotenství a narodilo se 2353 dětí. U žen do 34 let při zahájení cyklu to bylo 1445 dětí, do 39 let 824 dětí a 84 u matek starších 40 let. Celkem se v roce 2015 narodilo 110.800 dětí, z umělého oplodnění tak pocházely asi tři procenta z nich.
Problém s neplodností má pětina párů. V ČR smí léčbu podstoupit žena od 18 do 49 let. Pojišťovny ji hradí třikrát či čtyřikrát podle počtu vložených embryí do 39 let. Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Počty zahájení cyklů, těhotenství a porodů podle věkových skupin v roce 2015:
| ženy do 34 let | 35-39 let | nad 40 let | |
| počty zahájených cyků IVF | 6526 | 5820 | 2322 |
| počty těhotenství | 1962 | 1212 | 183 |
| počty porodů | 1445 | 824 | 84 |
zdroj: Asistovaná reprodukce v ČR v roce 2015 – ÚZIS