Výdaje veřejného zdravotního pojištění rostou rychleji než příjmy. Ministerstva upozorňují, že při zachování současného trendu by se v letech 2027 a 2028 mohly všechny zdravotní pojišťovny dostat do situace, kdy budou hradit péči po lhůtě splatnosti.
Materiál připravený ministerstvy zdravotnictví a financí upozorňuje na zhoršující se finanční bilanci systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud bude pokračovat současné tempo růstu výdajů, budou se podle dokumentu postupně vyčerpávat finanční rezervy zdravotních pojišťoven a porostou jejich závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb po splatnosti.
Podle materiálu se tento problém v roce 2026 týká dvou zdravotních pojišťoven. Při zachování současného vývoje by však v následujících letech mohl dopadnout na celý systém. Ministerstva zároveň uvádějí, že by tato situace neměla mít přímý dopad na dostupnost zdravotní péče pro pacienty.
Deficit systému se prohlubuje
Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 555,8 miliardy korun, zatímco výdaje dosahují 570,7 miliardy korun. Plánovaný schodek tak činí téměř 15 miliard korun.
Po započtení nárůstu závazků po splatnosti však ministerstva odhadují reálný deficit až na přibližně 19 miliard korun. Tento rozdíl mají zdravotní pojišťovny pokrýt především využitím finančních rezerv vytvořených v předchozích letech. Podle dokumentu je současná situace důsledkem schodkového financování systému během posledních tří let.
Náklady zdravotnictví výrazně vzrostly od období před pandemií
Ve srovnání s rokem 2019, který ještě nebyl ovlivněn mimořádnými výdaji spojenými s pandemií covidu-19, jsou letošní výdaje veřejného zdravotního pojištění vyšší o více než 80 %. Přestože náklady přímo související s pandemií již v posledních dvou letech výrazně poklesly, celkové výdaje systému nadále rostou a v roce 2024 poprvé překročily hranici 500 miliard korun.
Úhrady pro příští rok závisí na zvýšení plateb za státní pojištěnce
Většina segmentů zdravotní péče již dosáhla se zdravotními pojišťovnami dohody o úhradách pro příští rok. Tyto dohody jsou však podmíněny navýšením plateb za státní pojištěnce, o kterém má rozhodnout vláda.
Podle zveřejněných informací ministr zdravotnictví navrhuje mimořádné zvýšení této platby o 24 miliard korun. Zákonný valorizační mechanismus by přitom znamenal meziroční navýšení pouze o 3,17 miliardy korun.
Pokud by vláda mimořádné navýšení schválila, mohl by systém veřejného zdravotního pojištění v příštím roce disponovat prostředky až ve výši 594,7 miliardy korun. Ze státního rozpočtu by do systému směřovalo přibližně 182 miliard korun na úhradu zdravotního pojištění za státní pojištěnce, mezi které patří například děti, senioři nebo nezaměstnaní. Celkem jde o více než šest milionů osob.
Největší část prostředků spotřebovávají nemocnice
Dohoda o úhradách zatím chybí především u nemocnic, které představují největší výdajovou položku systému a spotřebovávají více než 48 % všech nákladů veřejného zdravotního pojištění.
V jednání pokračují také ambulantní specialisté, jejichž segment v minulém roce čerpal 9,1 % prostředků systému. Částečné dohody bylo dosaženo v oblasti laboratorních služeb, zatímco zástupci radiodiagnostiky se zatím na podmínkách nedohodli.
Priority ministerstva: prevence, domácí péče i efektivnější nemocniční síť
Poslední kolo dohodovacího řízení je naplánováno na 18. června. Výsledné nastavení úhrad musí ministerstvo zdravotnictví následně promítnout do úhradové vyhlášky, která má být vydána do konce října.
Mezi hlavní priority pro příští období ministerstvo řadí podporu domácí péče, rozvoj péče o duševní zdraví, posilování primární péče a prevenci. V oblasti lůžkové péče chce zároveň klást důraz na zvyšování kvality a efektivity poskytovaných služeb, centralizaci specializované péče a restrukturalizaci nemocniční sítě.
Zdroj: ČTK