Většina ordinací praktických lékařů funguje, i přes nedostatečnou ochranu před covid19

Jedny z prvních roušek dostal na začátku epidemie koronaviru lékař Ivo Procházka od svých pacientů, FOTO: IP

Úroveň ochrany lékařů navzdory politickým proklamacím je stále tristní, poukazuje na to předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. I přesto většina ordinací praktických lékařů pro dospělé (99,8 %) a ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (99,85 %) od začátku pandemie koronaviru nezavřelo své provozy. Podle dat největší české zdravotní pojišťovny z celkem 5 200 ordinací praktiků pro dospělé uzavřelo provoz pouze 11 ordinací, částečně omezený režim má 33 ordinací. U dětských praktických lékařů zavřely z 1 983 jen 3 ordinace a 8 jich funguje částečně.

„Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi a ani respirátorů FFP2 které dostáváme od státu není dostatek,“ uvedl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

„3 000 respirátorů, 130 000 roušek a 530 000 rukavic. To jsou naše pravidelné týdenní dodávky praktickým lékařům. Kvůli ukončování karantény obdrželi také 84 000 rychlotestů. Podle původní domluvy s lékaři vozíme materiál na kraje. Další distribuce už je na jejich domluvě. Lékaři však stále říkají, že jim pomůcky a testy chybí. Řešili jsme to na dnešním online jednání Rady poskytovatelů. Lékaři se tedy musí obrátit na kraje,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na twittru.

Lékaři si ale stěžují i na kvalitu ochranných prostředků.

„Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě díky formaldehydu, kterými jsou některé typy respirátorů cítit,“ dodává Šonka.

Podle něj jim z celé republiky chodí denně desítky mailů o tom, jak se členové sdružení snaží i přes neustálý nedostatek ochranných pomůcek situaci sami zodpovědně řešit.

„Kupují si pláštěnky, vymýšlí, jak znovu využít nedostatkové zboží respirátor FFP2, který měli celý den na ústech,“ dodal Šonka.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti drží ordinace otevřené i přes neustálý nedostatek ochranných prostředků. Pláště, jednorázové rukavice, brýle a další pomůcky, nejsou na českém trhu volně dostupné ke koupi, a tak například štíty svým lékařům tisknou na 3D tiskárnách pacienti. Lékaři si navzájem radí, kde koupit dezinfekci či rukavice, roušky jim pacienti šijí doma. O tom, že by zavřeli neuvažují, přestože patří k ohroženým skupinám. Naznačují to i aktuální data z Itálie – z lékařů, kteří podlehli koronaviru, je přibližně 38 % praktiků.

Praktičtí lékaři přitom vystavují a ukončují přes 90 % karantén všech pacientů. Dvě třetiny lidí, kteří museli jít na PCR testy na přítomnost koronavirové infekce s pomocí výtěru z nosohltanu a hltanu, tam odeslali právě oni. Prostřednictvím elektronické žádanky poslali na testy přesně 22 034 lidí z celkem 33 656.

Špatnou zkušenost potvrzuje i praktický lékař v Praze Norbert Král. „Zpočátku jsem musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i 3 dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit co 4 hodiny. V těžkých chvílích mi ale pomohli pacienti. Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení,“ komentuje lékař, otec dvou malých dětí, jehož manželka je také praktická lékařka.

Provoz ordinací není podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nijak omezen, jen se částečně přesunul do online prostoru. Průměrně poskytne praktický lékař denně péči 58, 2 pacientům, z toho 8, 5 vyšetřením přímo v ordinaci, ostatním ve vzdáleném režimu. „To je standardní počet, o jaký pečujeme i v dobách míru,“ doplňuje lékař. „Jsme na svých místech a o potřeby našich pacientů se dokážeme postarat. Počty kontaktů a vystavených receptů o tom hovoří jasně, stejně jako fakt, že pacienti nehledají péči jinde, například v nemocnicích.“

Stejně je tomu u praktických lékařů pro děti a dorost, kde drtivá většina ordinací plně funguje. „Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky. Snažíme se ale vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné,“ říká lékařka a předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Sama kvůli bezpečnosti přesunula prohlídky kojenců na víkendy.

Lékaři primární péče chtějí dle slov svých představitelů postupný návrat ordinací k normálnímu provozu, tedy obnovit screeningy a preventivní prohlídky. „Chybí nám ale vybavení kompletním sortimentem pomůcek pro veškerý personál ordinace – brýle nebo štít, respirátor, jednorázový plášť a čepice nebo overal, rukavice. Bez nich pro nás každý kontakt s pacientem, u něhož se prokáže onemocnění COVID-19, znamená jít na 14 dní do karantény. Kdo se pak postará o tisíce našich pacientů? Pokud v karanténě skončí větší množství praxí, půjdou pacienti za péčí do nemocnic,“ uzavírá Šonka.

Rouškami mě zásobovali pacienti

Jedny z prvních roušek dostal na začátku epidemie koronaviru od svých pacientů. Dobrovolní hasiči obdarovali praktického lékaře Ivo Procházku pěti litry dezinfekce a krabicí roušek. „Byl jsem za to vděčný, v té době bylo obojího nedostatek. Dosud mi pacienti pomáhají, například se sháněním štítů,“ popisuje Procházka.

Ve své praxi se denně setkává s pacienty, kteří mají velký strach z nákazy, i s těmi, kteří se cítí naopak nesmrtelní.

„V obou případech jde o extrémy a není jich naštěstí mnoho. Drtivá většina už nyní přistupuje k epidemii zodpovědně,“ chválí pacienty. Určité míře hysterie, která panovala při vyhlašování prvních vládních opatření, se však nevyhnula ani jeho ambulance. První den nouzového stavu prošlo jeho ordinací kolem 50 osob napříč všemi věkovými skupinami.

„Řada z nich přitom měla banální problémy nebo se přišla jen na něco zeptat. Nikdo z nich se dopředu neobjednal ani nás předem nekontaktoval. V čekárně tak vedle sebe seděli lidé s kašlem nebo teplotou a lidé bez jakýchkoli obtíží. Všeobecné napětí a obava z možné nákazy pak gradovaly hádkami mezi pacienty,“ popisuje horké chvilky Procházka.

Na situaci reagoval dopisem, ve kterém popsal, co vše je na tomto chování špatně a jak je třeba k lékaři přistupovat.

„Dopis jsem předal starostovi, který ho ještě ten večer prezentoval na webu obce, sociálních sítích a místním infokanálu. Druhý den se díky tomu v ordinaci neobjevil vůbec nikdo. Dnes už všichni volají předem,“ dodává Procházka.

Nákaza koronavirem se zatím potvrdila pouze u jednoho z jeho pacientů. „Nepřišel jsem s ním v době, kdy u něj nemoc propukla, do úzkého kontaktu, takže jsem nemusel nastoupit do karantény,“ říká.

I přes nouzový režim a omezení některých výkonů tak ordinace lékaře Procházky funguje v době pandemie naplno. Striktně tu však oddělují pacienty s různými projevy infekčních onemocnění od všech ostatních.

„Kvůli dočasnému uzavření některých odborných ambulancí nám také přibývají dotazy, které by běžně řešil třeba ortoped nebo neurolog,“ vysvětluje Procházka. Místo čtyř odborníků musí navíc vše zvládat v poloviční sestavě.

„Asistentka, která se obvykle stará o pravidelné výkony u pacientů s diabetem nebo hypertenzí, teď doma pečuje o své děti. Mladé lékařce, která se u nás připravuje na výkon svého povolání, jsem dal raději volno na studium. Je zbytečné, aby riziko případné nákazy podstupovalo více lidí, než je nutné,“ uzavírá Procházka.