Projekt takzvané chytré karantény už formálně náleží pod ministerstvo zdravotnictví. Vláda schválila začlenění projektu do struktury resortu a plán, jak ji dále rozvíjet. Dosud chytrou karanténu vedl devadesátičlenný centrální řídící tým zřízený pod armádou jako poradní orgán vlády, který vedl náměstek Roman Prymula. Tým byl zrušen k 30. červnu.
Na financování projektu bylo vyčleněno 148 milionů korun. Část je určena na personální podporu ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic, dohromady půjde o 167 nových pracovníků.
Na ministerstvu také vznikne speciální odbor – Pohotovostní operační centrum, které bude řešit kromě aktuální epidemie nového koronaviru i další hrozby pro veřejné zdraví. A to v nepřetržitém režimu.
Chytré karanténě se v něm podle nedělního vyjádření Vojtěcha v České televizi bude věnovat 17 lidí a celý projekt bude mít pod sebou hlavní hygienik.
Druhá část rozpočtu bude určena na podporu IT infrastruktury a technologických řešení, které bude pro ministerstvo zdravotnictví připravovat Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).
Prvním cílem projektu chytrá karanténa bylo zrychlit a zautomatizovat dohledání kontaktů každého nakaženého, případně místo jeho nákazy. Jde o rozhovor, který vede s nakaženým pracovník krajské hygienické stanice. Nově například může údaje od pacienta při telefonátu rovnou zanášet do informačního systému. Pomocí může být i takzvaná vzpomínková mapa pohybu za poslední dva týdny, která vznikne po souhlasu nakaženého z dat z jeho mobilu a bankovních karet. Za šest hodin se pak data smažou. Na rozdíl od sdílení dat z mobilů je rozhovor s hygienikem ze zákona povinný, lidé musí říct, s kým se setkali.
První část projektu se tak zaměřovala zejména na komunikaci a předávání dat mezi hygienickými stanicemi, nemocnicemi nebo laboratořemi testujícími na covid-19. Všechny složky měly také pravidelně ohlašovat data, která se každý den vyhodnocovala. Cílem bylo najít všechny rizikové kontakty nakaženého do tří dnů, poslat je do karantény a postupně otestovat.
Druhá fáze projektu, takzvaná Chytrá karatnéna 2.0, počítá se zapojením dalších součástí, například mobilní aplikace eRouška nebo dobrovolného sledování pohybu aplikací Mapy.cz.
ČTK,JŠ