Regulaci reklamy na zdravotnické prostředky, kterými jsou například protézy, berle, pleny, naslouchátka či invalidní vozíky a pomůcky pro diabetiky, upravuje vládou nově schválený zákon. Norma, kterou čeká projednávání parlamentními komorami, reaguje i na dřívější problémy s prsními implantáty a požadavky EU na systém informování o zdravotních prostředcích. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch řekl, že nová pravidla přinesou větší bezpečnost pro pacienty.
Norma počítá s výrazně podrobnější dokumentací, registračními povinnostmi, definuje roli Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který by měl být dozorovým orgánem, vyjmenoval ministr. Za nejzásadnější považuje zpřísnění podmínek reklamy, které pomůže s bojem proti takzvaným šmejdům. Ti často tvrdí, že některé prostředky mohou pacienty vyléčit, i když tomu tak není, uvedl.
Zdravotnickými prostředky se zabývala i novela zákona o veřejném zdravotním pojištění platná od roku 2018, musela reagovat na nález Ústavního soudu, který část předchozího zákona zrušil. Nový zákon stanovuje působnost jednotlivých orgánů státní správy v oblasti zdravotnických prostředků nebo popisuje přestupky spočívající v porušení povinnosti výrobců.
Upravuje také předepisování a výdej zdravotnických prostředků, nově by ty nejběžnější nemuseli vydávat farmaceutičtí asistenti. Zákon umožňuje předepisovat zdravotnické prostředky také nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Toto ale bude v praxi fungovat až se změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění, který je v současnosti v meziresortním připomínkovém řízení a v rámci kterého bude stanoveno, který zdravotnický pracovník je oprávněn předepsat konkrétní zdravotnický prostředek, aby mohl být hrazen. Mění se také doba, do kdy je možnost uplatnit poukaz na zdravotnické prostředky, a to konkrétně z 90 dní na 30 dní, avšak lékař jej může prodloužit až na 1 rok. „S ohledem na racionální čerpání zdravotní péče není plošné dlouhé období od preskripce pro výdej vhodné,“ uvedlo ministerstvo.
Ustavuje také Informační systém zdravotních prostředků, díky kterému bude Česko sdílet informace s ostatními státy EU. Systém bude stát 15 milionů korun, roční provoz pak další dva miliony korun. Náklady provozní, mzdové a administrativní na dohled nad dodržováním nového zákona budou zhruba 21 milionů korun ročně.
Od roku 2011 se Evropa potýkala problémy s vadnými prsními implantáty francouzské firmy PIP. Po celém světe je mělo voperováno asi 300 000 žen, zhruba 2000 v Česku. Zakladatel firmy nakonec dostal pokutu a čtyři roky vězení, žaloba evidovala přes 4000 protržených implantátů a 2700 žen, u kterých vyvolaly záněty. Zákon proto zavádí takzvanou kartu o implantátu.
Změna úhrad zdravotnických prostředků reagovala na usnesení Ústavního soudu, které se týkalo stanovování úhrad prostředků z veřejného zdravotního pojištění a stanovování jejich cen. Podle soudu příliš nahrávalo zdravotním pojišťovnám. Zákon také zrušil nebo snížil úhradu některých zdravotních prostředků, například pleny pro osoby se slabším únikem moči, pomůcky pro postižené do koupelny nebo na toaletu nebo na paruky. Pojišťovny také dál nepřispívají na brýle. Podle ministerstva zdravotnictví bude díky tomu více peněz pro pacienty s vážnějšími postiženími.