Vláda zneužívá koronaviru, lidem nasazuje roušky jako symbol strachu

FOTO: adamvojtechano

Ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem odmítlo zveřejnit konkrétní důvody, proč mělo být od září znovu zavedeno plošné opatření v podobě nošení roušek. Roušky tak měly být povinné ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě či ve školách mimo třídy, nejspíše hlavně z marketingových důvodů. Ostatně původní záměr založený na údajně odborném rozhodnutí měl v pravdě jepičí životnost. Ministerstvo také opět zázračně uzdravilo stovky pacientů s covid-19. Mlžení a kouzlení se statistikami kritizují spoluautoři zákona o svobodném přístupu k informacím a expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

To, že se vláda při zavádění opatření proti koronaviru řídí hlavně pocity, a ne odbornými doporučeními či věrohodnými údaji, řekl naplno premiér Andrej Babiš už 5. června 2020.

„Když budeme mít pocit, že je tady nějaký zvýšený výskyt, tak samozřejmě budeme reagovat velice rychle ale už to nebude nikdy plošné opatření,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

V září už ale premiérův slib o nezavádění plošných opatření neměl platit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil zavedení plošného opatření, na jehož základě si lidé roušky opět nasadí v celém Česku. Ačkoliv po intervenci premiéra část opatření ministerstvo změnilo, ani pro původní znění, nejspíš neexistoval důvod.

Nenastala žádná skutečnost, která by plošné zavedení roušek opodstatňovala.

Navíc Adam Vojtěch paradoxně informoval o opatření v době, kdy bylo v Česku nejméně nakažených za poslední tři týdny. Nic nenaznačovala ani ministerská mapa stupňů pohotovosti podle míry rizika nákazy COVID-19.

„Situace v ČR je celkově stabilizovaná a bez komunitního přenosu. V lokalitách se zvýšeným výskytem nákazy je situace pod kontrolou, nedochází k zásahu zranitelných skupin obyvatel, nerostou počty hospitalizovaných,“ zhodnotila epidemiologickou situaci hlavní hygienička ČR a náměstkyně ministra Jarmila Rážová.

Ministerstvo zdravotnictví přitom neuvedlo konkrétní důvod zavedení plošného opatření.

„Jedná se o preventivní opatření s cílem zabránit šíření infekce a chránit tak zranitelné skupiny obyvatel,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Podle mluvčí bude s ukončením letních prázdnin školních dětí a letních dovolených docházet více k vzájemným kontaktům asymptomatických nosičů a zranitelné části populace, včetně osob ve věku 65 plus let.

„Určitě už dnes neplatí to, že rizikové skupiny jsou všichni senioři. Dnes už víme, že jsou to lidé, kteří mají dekompenzované chronické onemocnění. Skutečně jsou to velmi vážně nemocní lidé,“ uvedl Adam Vojtěch.

„Na opatření se shodli odborníci,“ dodala mluvčí Štěpanyová.

Epidemiolog Rastislav Maďar, který vede ministerskou pracovní skupinu pro uvolňování karantény ale připomněl, že roušky mají být spolu s mytím rukou a dezinfekcí a dodržování sociální distance hlavními cestami, jak proti šíření pandemie bojovat. Mají mít do jisté míry i roli symbolickou, aby lidé na ostatní doporučení nezapomněli.

„Roušky jsou především efektivní metodou prevence šíření nákaz, u kterých se dostává virus s většími kapénkami z dýchacích cest do ovzduší. To, že jsou určitým znakem stále probíhající pandemie je až sekundární, nicméně taky důležité,“ dodal Maďar.

Roušku jako symbol strachu označil už dříve ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík nebo profesor a onkolog Jan Žaloudík.

“Je potřeba národ zklidnit a odrouškovat. Zarouškovat jenom tam, kde je to nutné. Rouška je velice užitečný prostředek tam, kde je to potřeba. Ale je nástroj strachu a doklad poslušnosti tam, kde to potřeba není,” uvedl profesor Žaloudík.

„Roušky epidemii jen prodlouží. Jedná se spíše jen o politickou záležitost,“ řekl člen Ústředního krizového štábu Roman Šmucler.

Opozice plošné opatření kritizuje v souvislosti s pravidly pro školy.

Poslanec Marek Výborný souhlasí s některými hygienickými pravidly, jako je větrání tříd nebo mytí rukou. Naopak pravidla pro nošení roušek, které mají žáci mít na chodbách, ale už ne ve třídách, považuje v nynější situaci za zbytečná. „Nošení roušek by se mělo zavádět až v případech zvýšeného rizika. Toto rozdělení mi smysl nedává,“ uvedl.

Petr Gazdík kritizoval pravidla pro nošení roušek a upozornil na to, že další opatření bude obtížné naplnit. „Pokyny typu ‚žáci ze třídy A se nebudou stýkat se žáky ze třídy B‘ na mě spíš působí jako zákaz z filmu Obecná škola ‚neolizujte za mrazu kovové zábradlí‘. Myslím, že takové zákazy spíše podnítí děti, aby přesně to udělaly,“ napsal poslanec.

Pravidla jako celek kritizoval místopředseda ODS Martin Kupka. „Pro vládu je evidentně mediálně zajímavější řešit cestování do Chorvatska nebo fotbalovou ligu, protože pravidla pro zahájení školního vyučování jsou zase obvyklou směsicí alibismu, bezradnosti a improvizace, jako by nad nimi někdo začal přemýšlet teprve předevčírem,“ napsal Kupka.

Statistika zázračně uzdravených

Pochyby budí i statistika aktuálně nemocných covidem-19. Úřady už jednou výrazně revidovaly koronavirové statistiky ke konci července, kdy počet nemocných klesl ze dne na den o 1775 případů.

Další výrazný přepočet zamíchal se statistickými daty ze 17. na 18. srpna, kdy z nich zmizelo 635 nemocných.

Tyto přepočty ale podle experta na zdravotnické právo, snižují důvěryhodnost dat.

„Sběr dat o počtech pacientů s COVID-19 by neměl by být závislý na tom, zda zrovna hygienici stíhají aktualizovat data. Pokud se data Ministerstva ze dne na den musejí přepočítat o tisíce nemocných, nemůže racionálně řídit svá opatření. Ani vůči sousedním státům nebudeme působit věrohodně, což může mít vliv na to, kam nás pustí přes hranice a kam ne,“ uvedl expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

Právě vytížeností hygienických stanic v krajích dříve vysvětloval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek změny v datech.

„Není to žádný skok, který by měnil podstatu hodnocení celé epidemie,“ uvedl Dušek v České televizi, na věrohodnost statistik podle Duška výsledky kontroly nemohou mít vliv.

„Vnímám kriticky „kouzlení“ s metodikami, kdo je nakažený, kdo je uzdravený a kdo zemřel na COVID. Ale tím, kdo „za právníky“ rozhodne o věrohodnosti statistik nejlépe, budou na konci dne soudy, které se budou zabývat přiměřeností opatření, případně náhradami škody,“ dodal Dostál.

Utajená data

„Od 1. září budeme opět nosit roušky. Je-li to nutné, budiž. Ale vláda nám dluží informace, z jakých dat vychází, jaké jsou epidemiologické trendy, a co můžeme čekat. Nestačí poručit „roušky odložit“, „roušky nasadit“. Na svobodný přístup k informacím máme právo,“ uvedl Michael Žantovský.

Právě spoluautoři zákona o svobodném přístupu k informacím, bývalý poslanec Oldřich Kužílek a bývalý senátor Michael Žantovský, vyzývají ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) k uvolnění dat o epidemii nemoci covid-19 v Česku pro veřejnost. V otevřeném dopise Vojtěchovi uvádějí, že ministerstvo a jemu podřízený ÚZIS nezákonně odmítají vyhovět žadatelům o anonymizovaná data.

Ministerstvo a jemu podřízené instituce podle Kužílka a Žantovského odmítají data o epidemii poskytovat na základě paragrafu 73 zákona o zdravotních službách. „Považujeme za svou povinnost Vás, vážený pane ministře, upozornit, že výše zmíněný postup je dle našeho názoru nejen neústavní, nezákonný a nepřípustný, ale též nanejvýš škodlivý s ohledem na jeho sociálně psychologické, ekonomické a politické důsledky,“ napsali.

Ve zmíněném paragrafu je uvedeno, že statistický ústav poskytne na žádost podle zákona o přístupu k informacím, pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze údaje o struktuře dat. Zmíněná část zákona o zdravotních službách je ale podle Kužílka a Žantovského ukázkou nepřímé novelizace zákona o přístupu k informacím, která je podle legislativních pravidel vlády nepřípustná. Formulace v této části zákona je podle nich navíc nejasná. V kontextu listiny základních práv a svobod by měla být interpretována pouze jako ochrana osobních údajů. Nebrání tedy podle dopisu poskytnutí neosobních statistických dat.

„Argumentace, že je třeba veřejnost chránit před nesprávnou interpretací dat, je v informační éře lidské společnosti neudržitelná. Stát nemá patent na rozum. Naopak utajování není správnou cestou,“ píšou autoři dopisu.

Přístup vlády ke zveřejňování dat o epidemii covidu-19 kritizovali také opoziční Piráti. „Vláda nedostatečně komunikovala s občany, odmítala sdílet informace i podrobná data. O ty se dokonce odmítla podělit i s vědci, kteří přitom žádali jen jejich anonymizovanou formu, aby mohli pomoct Česku v době bezprecedentní krize,“ sdělil již dříve šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Data o výskytu covidu-19 zatím neúspěšně žádaly i obce, které argumentovaly tím, že údaje potřebují ke krizovému řízení.

S přispěním ČTK

Na opatřeních se shodla epidemiologická skupina  docenta Maďara složená:

  • hlavní hygienička Jarmila Rážová,
  • vedoucí Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Ostravě a Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Rastislav Maďar a Roman Chlíbek,
  • ředitel ÚZIS Ladislav Dušek,
  • přednosta kliniky a předseda společnosti intenzivní medicíny Vladimír Černýl,
  • ředitel odboru Ochrany veřejného zdraví MZČR Jan Marounek,
  • vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotnického ústavu Jan Kynčl,
  • předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Věra Adámková,
  • s návrhem také souhlasila Rada vlády pro zdravotní rizika.
  • hlavní hygienička Jarmila Rážová,
  • vedoucí Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Ostravě a Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Rastislav Maďar a Roman Chlíbek,
  • ředitel ÚZIS Ladislav Dušek,
  • přednosta kliniky a předseda společnosti intenzivní medicíny Vladimír Černýl,
  • ředitel odboru Ochrany veřejného zdraví MZČR Jan Marounek,
  • vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotnického ústavu Jan Kynčl,
  • předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Věra Adámková,
  • s návrhem také souhlasila Rada vlády pro zdravotní rizika.

Vojtěch: Ne každý učitel nad 65 let je v rizikové skupině

Všechny učitele starší 65 let nelze podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zařadit do rizikové skupiny. Nemoc covid-19 víc ohrožuje chronicky nemocné, například po onkologické léčbě, se sníženou funkcí imunitního systému, s nemocemi srdce a cév, s plicním onemocněním, dále silně obézní nebo lidi s neléčenou cukrovkou. Manuál pro školy vzhledem k rizikovým skupinám pouze uvádí, že učitel může podle svého uvážení nosit roušku a zachovávat odstup. Učitelů v důchodovém věku je podle odhadů asi pět procent.

Ministerstvo vysvětluje plošné opatření

Jedná se o preventivní opatření s cílem zabránit šíření infekce a chránit tak zranitelné skupiny obyvatel. Na opatření se shodli odborníci. S ukončením letních prázdnin školních dětí a letních dovolených, bude docházet k vyššímu pohybu osob v prostředcích veřejné dopravy, vnitřních nákupních prostorech a uzavřených veřejných prostorech. Bude tak docházet více k vzájemným kontaktům asymptomatických nosičů a zranitelné části populace, včetně osob ve věku 65 plus let. V těchto prostorech bude obtížné dodržení sociálních a fyzických odstupů mezi jednotlivými osobami. Současně také na podzim přijde období respiračních onemocnění. Bariérové opatření tak bude minimalizovat přenos nákazy na ohrožené skupiny obyvatel.

 Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva zdravotnictví