Nová studie odhalila alarmující rozdíly v dopadu pandemie koronaviru na různé regiony České republiky. Výzkum provedený vědkyněmi z Národního institutu SYRI ukázal, že pandemie výrazně prohloubila již existující regionální nerovnosti v úmrtnosti.
Nejvíce zasaženými oblastmi byly severozápadní Čechy a východní Morava, zatímco velká města jako Praha a Brno se nejhoršímu scénáři vyhnula. Studie, publikovaná v prestižním časopise Applied Geography, identifikovala klíčové faktory ovlivňující míru úmrtnosti v jednotlivých regionech.
Průměrná úmrtnost v Česku vzrostla z předpandemických 13,66 úmrtí na 1000 obyvatel na 15,88 během let 2020-2021, což představuje nárůst o alarmujících 16,2 procenta. Pavlína Netrdová ze SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy potvrdila, že pandemie nejvíce postihla již dříve zranitelné regiony.
V severozápadních Čechách, kde byla situace nepříznivá již před pandemií, hrály klíčovou roli faktory jako vyšší nezaměstnanost a nižší vzdělanost. Tyto aspekty ovlivnily schopnost obyvatel dodržovat preventivní opatření a pracovat z domova. Na východní Moravě se zase ukázal být rozhodujícím faktorem postoj k očkování proti covidu-19.
Klára Hulíková Tesárková, spoluautorka studie, zdůraznila význam těchto zjištění pro budoucí plánování a politické reakce na zdravotní krize. Výsledky studie mohou sloužit jako podklad pro cílené preventivní programy a očkovací kampaně v nejvíce ohrožených regionech.
Od začátku pandemie před pěti lety bylo v České republice zaznamenáno více než 4,8 milionu případů nákazy covidem-19, z čehož necelých deset procent tvoří opakované infekce. Nemoci podlehlo přibližně 43 860 lidí.
Tato studie jasně ukazuje, že pandemie nejen prohloubila existující regionální rozdíly, ale také odhalila potřebu systematického přístupu k řešení zdravotních krizí s ohledem na specifika jednotlivých regionů.
Zdroj: ČTK