Vzniká nový přístroj pro testy na covid. Jádrem bude biočip z Akademie věd

koronavirus, Ilustrační fotografie, pixabay

Prototyp přístroje pro zjištění koronaviru ve slinách připravují odborníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ AV) a firmy Cardam. Jádro je biočip vyvinutý vědci z FZÚ. 

Zařízení podobné nápojovému automatu pomůže s testováním velkého počtu lidí a nebude vyžadovat kvalifikovanou obsluhu. Podle dosavadních testů je jeho citlivost srovnatelná s výtěry z nosohltanu běžně užívanými pro PCR testování, uvedli zástupci AV v tiskové zprávě. O úspěchu ve vývoji biosenzoru pro zjištění koronaviru vědci informovali už v létě. V posledních měsících mimo jiné jednali o možnostech převodu technologie do praxe.

„Materiál biočipu je na odchyt tohoto viru přímo koncipován. Pokrývá ho tenká vrstva speciálního polymeru, který unikátním způsobem zachytává dané látky přímo z biologického vzorku. Zároveň ignoruje vše ostatní ve vzorku,“ řekla Hana Lísalová z FZÚ. Lísalová vede tým, který biočip vyvinul. Zmíněný polymer si chce ústav nechat patentovat.

Citlivý biosenzor podle vědců kromě přítomnosti viru měří i jeho koncentraci, a to zhruba do 15 minut. „Na zaslepené studii reálných klinických vzorků z nosohltanu zpracovaných metodou PCR jsme ověřili stoprocentní shodu s našimi testy. Teoreticky může být citlivost tohoto biosenzoru i výrazně vyšší, ale čeká nás ještě velká studie z výplachu ústní dutiny,“ popsala Lísalová.

Nyní výzkumníci z FZÚ a vývojáři z Cardam spolupracují na návrhu a výrobě robotického sytému pro analýzu vzorků ve velkém. „Člověk by přišel k přístroji, který by mu vydal kelímek se speciálním roztokem, vypláchl si ústa a kelímek vrátil do automatu. Systém by tekutinu odebral, přesunul k biočipu na analýzu a zařízení by pak signalizovalo buď zelená – vše v pořádku, anebo červená – pozor, vysoké riziko pozitivního nálezu. V tomto případě by bylo doporučeno absolvovat kontrolní standardizovaný test,“ popsal koncept další člen týmu Alexandr Dejneka. Automatizovaný biosenzor by tak mohl pomoci třeba s testováním zaměstnanců ve firmách, školství či zdravotnictví, ale i široké veřejnosti.

Podle Dejneky zatím není jasné, kdy by mohl přístroj začít fungovat v praxi. „To je otázka, na kterou neumím zodpovědět, protože na to pořád navazuje certifikační proces,“ řekl výzkumník. „Myšlenka je, že ten přístroj nebude jen ‚na koronavirus‘, že ho budeme moci rychle překlopit i v případě příchodu jiných hrozeb. Ale ten základ musí být ještě certifikován,“ konstatoval Dejneka.

ČTK