Z desítek nadějných léků, které se testovaly na covid-19, byl v posledním roce registrován pro tyto účely pouze remdesivir. Další nadějí by mohla být léčiva na bázi takzvaných monoklonálních protilátek, tedy proteinů bránících vstupu viru do lidských buněk. Mají pomáhat lidem s rizikem těžkého průběhu onemocnění. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) nyní připravuje odborné stanovisko k lékům od firmy Regeneron pro ministerstvo zdravotnictví, které by pak mohlo jeho dočasné použití v Česku povolit. Uvedla to ředitelka SÚKL Irena Storová.
„Opravdu jsme se potkali s desítkami nejrůznějších nadějných léčiv, ale když se začaly zkoumat více, tak se zjistilo, že to nefunguje,“ shrnula vývoj léků na covid-19 v posledním roce Storová.
První tři případy nákazy novým typem koronaviru se v Česku potvrdily loni 1. března. Zhruba před rokem se podle Storové vkládaly naděje například do léku hydroxychlorochin, který se používal jako antimalarikum a jehož používání podporoval i bývalý americký prezident Donald Trump. „Byla tam obrovská očekávání. Tak, jak ta naděje přišla, tak i relativně brzy skončila,“ konstatovala ředitelka SÚKL. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v polovině června po necelých třech měsících stáhl povolení pro mimořádné využití tohoto léku i podobné látky chlorochin. Také Světová zdravotnická organizace (WHO) zastavila testování tohoto přípravku ve svém mezinárodním programu.
Už v březnu lékaři prvnímu pacientovi v Česku podali antivirový lék remdesivir, který poté v červnu Evropská komise podmínečně registrovala. Stejně jako nyní vakcíny proti covidu-19 má i remdesivir povolení na rok, po roce se bude hodnotit. Podle Storové je nyní remdesivirem léčeno asi 800 pacientů měsíčně.
Velké šance dávali odborníci také léku favipiravir, který se v Japonsku používá k léčbě chřipky. Dosud v Česku ani v EU registraci nemá. V ČR jej ministerstvo zdravotnictví loni dočasně povolilo a tato výjimka podle Storové stále trvá. Celkem jej lékaři podali více než 600 pacientů s covidem-19. „Je vidět, že pořád lékaři nacházejí pacienty, u kterých vyhodnotí, že by z této léčby mohli profitovat,“ konstatovala ředitelka SÚKL.
Dalšími testovanými léky byly kortikosteroidy. Použití léku dexametazonu z této skupiny podle Storové podpořila i Evropská agentura pro léčivé prostředky (EMA). V Česku se také u některých pacientů využívá. Hodnocení v EMA ale zatím není dokončeno.
I nadále lékaři využívají k léčbě covidu-19 rekonvalescentní plazmu od pacientů, kteří nemoc prodělali a mají dostatečné množství protilátek. Odborné lékařské společnosti loni vydaly doporučení, jak při podání plazmy postupovat. SÚKL ale podle ředitelky nemá informace o tom, jakých výsledků tato léčba dosahuje.
Za velmi nadějné považuje Storová nyní diskutovaná léčiva na bázi monoklonálních protilátek, která začala hodnotit EMA. Ministerstvo zdravotnictví tento týden dočasně povolilo používání neregistrovaného léku na covid-19 bamlanivimab od firmy Eli Lilly a avizovalo možné udělení výjimky také pro látky kasirivimab a imdevimab od firmy Regeneron. K nim nyní SÚKL zpracovává odborné stanovisko, na základě kterého by ministerstvo mohlo výjimku udělit. „Předpokládám, že každým dnem stanovisko vydáme a poskytneme ho ministerstvu,“ dodala ředitelka.
ČTK