Za návratem spalniček stojí zanedbané očkování a vyděračské praktiky jeho odmítačů

L0032962 Back of female with measles Credit: Wellcome Library, London. Wellcome Images images@wellcome.ac.uk http://wellcomeimages.org WC585 1908R53d "The Diagnosis of Smallpox", Ricketts, T. F, Casell and Company, 1908 Plate XCIII, Back of a female showing a case of measles. Published: - Copyrighted work available under Creative Commons Attribution only licence CC BY 4.0 http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/

Spalničky považovala veřejnost i řada lékařů za onemocnění, které patří do historie a je dávno zvládnuté. A přesto se s nimi stále znovu setkáváme. Hlášení o výskytu onemocnění spalničkami jsou čím dále častější v řadě evropských zemí, včetně ČR. Podle WHO sehrává svou roli i lidská ledabylost. Vymoženosti moderní medicíny mnohdy vyvolávají pocit neohroženosti. Jenže ono to tak není, spalničky jsou nebezpečné onemocnění, navzdory zlehčování a emočnímu vydírání organizací typu ROZÁLIO.

„Několik odborníků, které jsme během vyšetřovacího kolečka navštívily, vyslovilo domněnku přechodného nebo trvalého poškození mozku po očkování, ale vždy pouze mezi čtyřma očima. Dětský psychiatr, stejným způsobem, další očkování důrazně nedoporučil, kontraindikaci nám ale ani on ani jiný lékař nenapsal,“ stojí v anonymním příběhu zřejmě smyšlené maminky Lenky na webu ROZALIA. Přesně tento druh citového vydírání, bez jakékoliv průkaznosti a kauzaistiky vyvolává v každém rodiči pochyby o potřebnosti očkování.

Pro další příklad netřeba chodit daleko. Neočkované děti představují NULOVÉ riziko pro všechny ostatní, píše americká imunoložka Tetyana Obukhanych, co na tom, že své tvrzení opírá pouze o své myšlenkové pochody. Málo? Tak co třeba „Doktorka Hofhanzlová: Paniku ohledně spalniček vnímám také jako strach před odpovědností za důsledky očkování“. „V čase mého dětství, dvě desetiletí po válce, prodělávali spalničky všichni mí vrstevníci, jako běžné dětské onemocnění. Teklo nám z očí, z nosu, kašlali jsme a po pár dnech jsme se po celém těle osypali vyrážkou. Normální viróza,“ píše MUDr. Judita Hofhanzlová poté, co procitla z Ráje jejího srdce, vzdálena Labyrintu světa.

Spalničky jsou, jak známo, vysoce nakažlivé virové onemocnění s inkubační dobou 1-3 týdny. Přenos je kapénkovou nákazou. Projevují se zánětem horních cest dýchacích, rýmou, kašlem, horečkou, konjunktivitidou s typickým slzením očí. Po několika dnech od propuknutí nemoci dojde k výsevu nápadné a charakteristické vyrážky, typicky živě červeného zabarvení, se splývajícími skvrnami. Vyrážka se šíří směrem z obličeje a po několika dnech stejným směrem mizí. Komplikacemi mohou být například pneumonie, mimořádně nebezpečná pak encefalitida, tedy zánět mozku. Překvapivou informací není ani to, že průběh spalniček bývá horší ve vyšším věku. Nemoc zanechává imunitu. Vakcína existuje, očkuje se, nebo by alespoň měla.  Bohužel to tak ale není ani po Evropě všude… Suma sumarum – spalničky jsou i u nás opět hrozbou.

Že se opravdu něco děje, ukazují stále vzrůstající počty onemocnění spalničkami v České republice, v Evropě i celosvětově. Světová zdravotnická organizace v roce 2018 zaznamenala nárůst počtu nahlášených onemocnění celosvětově o 30 %. Jen za první pololetí roku 2018 zemřelo v Evropě na nákazu spalničkami 37 lidí a počty nakažených v České republice i okolních státech stále rostou.  A to přesto, že se nám v minulosti díky očkování vakcínou podařilo onemocnění téměř vymýtit. 

Riziko, na které si nemusíme zvykat

Na riziko onemocnění spalničkami a jeho komplikace bychom si ale zvykat neměli. Spalničky mohou být velice nebezpečné, navíc jsou vysoce nakažlivé. „Nekomplikovaný průběh onemocnění spalničkami se jeví jako celkem banální onemocnění, velmi nebezpečné jsou ale časté komplikace, a to až ve 30 % případů. Komplikace představují infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí nebo dokonce zánět mozku, který může skončit i smrtí. Zejména jsou v ohrožení děti do 5 let a dospělí nad 20 let,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Šíření onemocnění napomáhá odmítání a odkládání povinného očkování částí naší populace a vymizení ochranných protilátek po více než 20 letech u řady lidí očkovaných v dětství. Dospělí, kteří byli před řadou let očkováni, a došlo u nich k vymizení protilátek, tvoří významnou část současných případů onemocnění. Přitom lze poměrně snadno zjistit, zda je každý z nás proti onemocnění chráněn rychlým laboratorním vyšetřením protilátek proti spalničkám třídy IgG z krve. „V EUC Laboratořích provádíme běžně vyšetření hladin protilátek (imunoglobuliny třídy IgG), které nám značí již dříve prodělané onemocnění nebo ochranné protilátky po očkování vakcínou. Naše výsledky bohužel ukazují častý nedostatek nebo pokles hladiny ochranných IgG protilátek v populaci. Rychle si zjistit, zda máme dostatečnou ochranu IgG protilátek proti onemocnění spalničkami je dnes možné nejen na doporučení lékaře, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu“, uvádí doktor Podroužek.

Potřebujeme se dostat nad 95% proočkovanost proti spalničkám

Vakcíny proti spalničkám jsou dnes sice na vysoké úrovni, pro zajištění kolektivní imunity je však podle odborníků nutný podíl očkovaných lidí nad 95 %, pak se nemoc již nešíří a chráněni jsou tak i lidé neočkovaní. V ČR je v současnosti podíl očkovaných již pod 90 % a čísla nadále klesají.  Světová zdravotnická organizace nyní zařadila právě odmítání očkování mezi deset největších hrozeb pro zdraví populace v roce 2019.  Riziko lokálního výskytu spalniček v České republice včetně velmi častých komplikací onemocnění zatím nejen trvá, ale i roste.

Neochota k očkování patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Hrozí kvůli tomu, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít. Očkování v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí.

Důvody, proč se lidé rozhodnou se neočkovat, jsou podle WHO rozličné: jde o ledabylost, problémy s dostupností očkovacích látek a nedůvěru. Jako příklad onemocnění, které se znovu vrací, i když se proti němu očkuje, uvádí WHO právě spalničky. Předloni celosvětově přibylo oproti roku 2016 o 30 procent případů spalniček.

V Evropě v roce 2017 onemocnělo spalničkami 23.927 lidí, zatímco v roce 2016 to bylo 5273 nemocných, uvádí agentura DPA s odvoláním na WHO. Podle údajů českého Státního zdravotního ústavu do začátku loňského prosince bylo v Česku zaznamenáno 182 případů spalniček, což bylo asi o čtvrtinu více než za celý rok 2017.

Paradoxní zkušenosti ze světa

Podle neziskové zpravodajské služby Kaiser Health News, propukla v okrese Clark County státu Washington epidemie spalniček. Mělo se to stát poté, co aktivisté bojující proti vakcinaci přesvědčili část svých spoluobčanů o škodlivosti očkování. Po vypuknutí epidemie a vyhlášení stavu ohrožení začali žádat očkování i lidé, kteří jej dříve odmítali. Objednávky vakcín proti spalničkám v okrese Clark vzrostly v lednu oproti stejnému měsíci loňského roku téměř o 500 procent.