Záchranáři mají v Jihlavě nové výcvikové středisko

Záchranáři pomalu zabydlují výcvikové středisko, FOTO: Kraj Vysočina

Zdravotní záchranná služba Kraje Vysočina (ZZS) má v Jihlavě k dispozici nové vzdělávací a výcvikové středisko. Budova za asi 85 milionů korun má moderní vybavení včetně simulátoru pro zásah leteckých záchranářů nebo dekontaminační jednotky. Je určená pro záchranáře i ostatní složky integrovaného záchranného systému nejen z Vysočiny. Konání kurzů ale momentálně brání epidemická situace spojená s koronavirem.

Budova v sousedství sídla záchranářů byla zkolaudovaná už na podzim 2019. Následovala instalace vnitřního vybavení, která byla dokončená v létě. Středisko má za sebou první měsíc provozu, podle mluvčího Petra Janáčka hlavně spojené se stěhováním. Dosud se školilo přímo v sídle záchranářů. Volné prostory ale byly malé.

Nový objekt má i samostatné počítačové učebny a řídicí centrum, ze kterého je možné ovládat parametry úrazů, nemocí i reakcí figuríny pacienta, která slouží ke školení záchranářů. Její funkce odráží věrně reakce těla, včetně toho, jak se zachová při podávání léků. „Člověk může nasimulovat situace, ke kterým v reálu dochází. Jako lektor simulátoru říkám, že je výhoda, že to nemusíme předstírat, protože parametry, co všechno měříte, slyšíte, vidíte, to všechno je tak, jak by to mělo být,“ řekl Michal Bouda, který je záchranářem 23 let a z toho deset let působí jako lektor.

Samostatný prostor k výcviku dostal i biohazard tým určený pro zásah u pacientů s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc. Na Vysočině má 11 členů, optimum by mělo být 15 – tři z každého okresu, řekl jeho člen a instruktor Zdeněk Jedlička. Dekontaminační stan je podle něho pro záchranáře bonusem. Mohou se pravidelně připravovat a trénovat postup manipulace s pacientem, při reálném zásahu by ale dekontaminaci zajišťovali hasiči.

Vzdělávací a výcvikové středisko krajské zdravotnické záchranné služby získalo letos v kategorii staveb pro zdravotnictví titul Stavba roku Kraje Vysočina za elegantní, jednoduše pojatou architekturu.

ZZS je příspěvkovou organizací kraje. Na stavbu střediska získal kraj dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu. Záchranáři zasahují na Vysočině s více než půl milionem obyvatel z 21 základen, kde je k dispozici 29 pozemních výjezdových skupin a jedna letecká. Pro ZZS pracuje na Vysočině asi 400 lidí. Loni měla přes 47 tisíc zásahů.

STO/ČTK