Česko má první dva případy nakažených západonilskou horečkou přímo na našem území. Podle odborníků nebyla veřejnost o nebezpečí informována včas. Postup ministerstva vzbuzuje pochybnosti. Dokládají to i chybějící informace o výskytu a úmrtí na západonilskou horečku v Evropském systému na sledování této nemoci.
řípady pacientů nakažených západonilskou horečkou se doposud týkaly pouze okolních zemí, češi si ji doposud přiváželi jako nechtěný suvenýr z dovolené. O výskytech tohoto onemocnění na území Evropy pravidelně reportují hygienici i Státní zdravotní ústav. „V Evropě k 20. září 2018 bylo na území EU hlášeno 1134 případů, v zemích sousedících s EU 370 případů. Celkem došlo k 115 úmrtím. Výskyt je stále vysoký, v minulém týdnu bylo hlášeno 186 nových případů,“ uvádí Státní zdravotní ústav.
V současné době už má ale Česká republika dva pacienty s tímto onemocněním, kteří se nakazili doma. Testy potvrdily západonilskou horečku u muže, který je v péči Nemocnice Břeclav. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Táňa Svobodová. V břeclavské nemocnici v srpnu zemřela na západonilskou horečku dvaasedmdesátiletá žena, byla prvním pacientem, který se nemocí prokazatelně nakazil na českém území. Ani nemocný muž podle informací ČTK nepobýval v zahraničí, nakazil se tedy zřejmě také v tuzemsku.
Pro odborníky to není překvapující. „Tak, že už se nějaká nákaza u člověka v naší republice objevila, není až tak překvapivá zpráva vzhledem k tomu, že již v předchozích letech byla opakovaně nacházena přítomnost viru západonilské horečky u komárů z téže oblasti, odkud oba tito pacienti pocházejí. Takže v podstatě odborníci jenom, dá se říct, čekali na to, kdy se první případ objeví, což tedy právě teďka v tuto dobu nastalo,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hana Zelená pro Radiožurnál.
To potvrzují i dřívější zprávy hygieniků. „V důsledku oteplování a rozvoji turistiky dochází i u nás k pozvolné změně druhového složení komárů a šíření teplomilných druhů komárů na naše území. Tento jev spolu s možností šíření jimi přenášených nemocí může v budoucnu představovat určité riziko i pro obyvatelstvo, uvedl už v letošním červnu Oldřich Šebesta z hygienické stanice Jihomoravského kraje.
O skutečnosti, že riziko onemocnění západonilskou horečkou v česku už není jen teoretickou možností se odborná a široká veřejnost dozvěděla se značným zpožděním. „K danému úmrtí došlo dne 27. srpna,“ říká ministerská mluvčí Gabriela Štěpanyová a dodává: „Ministerstvo zdravotnictví bylo informováno o předběžných výsledcích laboratorních nálezů NRL pro Arboviry Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a to 11. září, další informace k případu byly sděleny Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. KHS.“ O případu ministerstvo informovalo veřejnost až koncem září.
Informace o nakažených a úmrtí, navíc stále nejsou v evropském systému, který toto onemocnění hlídá. Podle prohlášení, které poskytla hlavní hygienička Eva Gotwaldová iDnes.cz, dostane evropská agentura hlášení nejpozději do dvou týdnů. „Nějaký čas trvalo, než se podařilo potvrdit diagnózu seniorky,“ brání zdržení hygienička.
To ale rozporuje epidemiolog Rastislav Maďar. „U pacientky byla rychlost vyšetření, pokud vím, standardní. Informace, že trvalo delší dobu, může být účelová, vzhledem k tomu, že došlo k prodlení hlášení Evropskému centru pro prevenci a kontrolu infekcí a taky pozdějšímu publikování případu směrem k veřejnosti,“ řekl epidemiolog.
Vyvstává tak otázka, zda se v tomto případě jedná o selhání systému ochrany zdraví obyvatel České republiky nebo se jedná o pochybení jednotlivce. „Informování o výskytu závažného onemocnění probíhá standardní cestou danou zákonnou úpravou, tedy poskytovatelé zdravotních služeb informují neprodleně místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (KHS) a ten následně informuje ministerstvo zdravotnictví,“ popisuje Štěpanyová. „Státní zdravotní ústav v případě potřeby zprostředkovává odeslání odebraných vzorků ke konfirmaci do zahraničních laboratoří nebo případně sám provádí laboratorní diagnostiku,“ dodává mluvčí.
Na možné potíže systému poukazují i časté personální změny provedené ministrem zdravotnictví Vojtěchem Adamem (Hnutí Ano), ve státních zdravotních ústavech, které se odehrávaly právě v období dnes už potvrzeného výskytu západonilské horečky na našem území. Ve funkci také před několika dny náhle skončil také ředitel Nemocnice Břeclav Jiří Jurník, po dohodě s radním pro zdravotnictví Jihomoravského kraje Milanem Vojtou (Hnutí ANO), odešel z funkce ředitele k třicátému září. Krajský radní Vojta nechtěl důvody konce Jurníka na postu ředitele blíže komentovat. „Žádné zásadní pochybení ve funkci v tom není. Pana Jurníka si vážím a poděkoval jsem mu za jeho práci,“ zdůraznil pro Deník.
Ministerstvo zdravotnictví situaci dále řeší. „Již na základě předběžných výsledků, které obdrželo dne 11. září, ministerstvo komunikovalo s odpovědnými národními autoritami, jako je například Společnost transfúzního lékařství ČLS JEP, Státní veterinární správa, Státní zdravotní ústav či s experty z akademického sektoru, a samozřejmě po celou dobu úzce spolupracuje s místní hygienickou stanicí. Sekce hlavního hygienika ČR v návaznosti na zjištěné skutečnosti bezprostředně v rámci environmentálního šetření iniciovala vyšetření komárů v místě pravděpodobné nákazy, které proběhlo v následujících dnech a výsledky byly sděleny ministerstvu ihned po jejich vyhodnocení dne 25. září,“ dodává Štěpanyová. Ministerstvo pak ve spolupráci s odbornými společnostmi navrhlo další doporučení a opatření.