Zdravotnictví pod Vojtěchem kolabuje, tvrdí zástupci odborů

Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková

Budovy nemocnic vybavené špičkovými přístroji tak, jak je známe dnes, mohou být nahrazeny stanem na náměstí. Polní nemocnice, jakou znají pamětníci z dob světových válek, může být důsledkem politiky ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha. S nadsázkou to tak přirovnává Krizový štáb 9. Svou iniciativou chce dosáhnout toho, aby do zdravotnictví šlo 9 procent HDP. Nyní je to 6,8 procenta.

Popis:

Krizový štáb 9 tvoří zaměstnavatelé, nemocnice, lékaři, pacienti, odbory, charita či agentury domácí péče. Chtějí s kampaní objet devět nemocnic a sbírat podpisy pod petici. „Nechceme, aby dál zdravotnictví kolabovalo, chceme, aby se do zdravotnictví uvolnilo větší množství financí,“ řekla pro redakci Ze zdravotnictví předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková. Aby zdravotnictví příští rok nezkolabovalo, mělo by se podle štábu z účtů zdravotních pojišťoven uvolnit zhruba 25 miliard korun za poskytnutou zdravotní péči navíc oproti tomu, co plánuje na příští rok ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Žádáme, aby navýšení pro rok 2020 bylo o 45 miliard korun. Peníze jsou. Vláda je může vzít z rezerv zdravotních pojišťoven, kde na účtech leží 56 miliard korun,“ tvrdí Žitníková.

Podle předsedy Lékařského odborového svazu Martina Engela chtějí odboráři zlepšit situaci nejen lékařům a zdravotníkům, ale i pacientům. „Situace ve zdravotnictví je katastrofální. Někteří pacienti čekají na vyšetření několik měsíců, i roky. Pan ministr tvrdí, že to není pravda. My nechceme, aby se pacientům zhoršila péče kvůli nám. My budeme hledat něco, co by postihlo pana ministra, a ne pacienty,“ uvedl Engel. Odboráři proto také vyzvali pacienty, kteří na vyšetření čekají neúměrně dlouho, aby své žádanky na vyšetření svého zdravotního stavu posílali na [email protected], aby se ministr zdravotnictví s realitou seznámil.

Lékaři a zdravotníci jsou vyčerpaní

Problémy, s kterými se Vojtěchův resort potýká, jsou kromě jiného například nedostatek zdravotnického personálu a s tím logicky související přetěžování už tak vytížených lékařů a zdravotníků. Ti běžně musejí zvládat 12hodinnové směny, na řadě z nich je patrné psychické i fyzické vyčerpání a syndrom vyhoření. Za náročnou práci nemají ani odpovídající platové ohodnocení. Například sanitář vykonávající těžkou práci si měsíčně domů odnese 20 tisíc korun.

„Představte si mladého 30letého kluka s rodinou. Radši zamíří za tabulkovým platem, protože se vším všady si tady jako sanitář vydělá 20 tisíc a to na uživení rodiny nestačí,“ míní vrchní sestra ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Monika Stejnerová.

Finančně na tom nejsou lépe ani zdravotní sestry, jen některé z nich totiž dosahují na 40 tisíc korun. „Sestřičky si na plat ve výši 40 tisíc vydělají až po letech praxe, společně s přesčasy, bonusy a osobním hodnocením,“ potvrdila redakci Ze zdravotnictví jedna z nich, Jana Hnyková.

Babiš: Debata byla zmatečná

Zástupci Krizového štábu 9 proto ohledně navýšení peněz jednali s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a předsedou vlády Andrejem Babišem (oba ANO) ve středu 11. září. Z jednání ale odešli podle svých slov značně rozladěni, neboť jim politici vyčetli, že nejsou připraveni. Debatu s odboráři označil Babiš za „zmatečnou“. Důvod? „Snažil jsem se dopátrat, jaké jsou jejich (odborářů) představy. Protistrana ale neměla podklady,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání Babiš.

Vojtěch: Je to nátlak

Ministr zdravotnictví, který se novinářům vyhnul, dlouhodobě čerpání rezerv z účtů zdravotních pojišťoven odmítá. Přístup Krizového štábu označil za „nátlak a lobbing těch, kteří si nedokázali s pojišťovnami dojednat dohodu“.  Rozpuštění poloviny rezerv zdravotních pojišťoven podle něj není možné, protože jsou podle Vojtěcha potřeba v případě zhoršení ekonomiky a na sanování státního dluhu. „Pokud rozpustíme polovinu rezerv, musíme je doplnit, protože se úhrady navýší, nebo systém zkolabuje,“ dodal. I Vojtěch si na adresu odborářů přisadil, že nebyli na jednání připraveni a neznali poslední verzi úhradové vyhlášky, což se odborářů dotklo a ministrovi i premiérovi vyčinili.

Odboráři: Vojtěch ignoruje data a nekomunikuje

 „Pan premiér Andrej Babiš nerozumí tomu, že neznáme poslední verzi úhradové vyhlášky. My zase nerozumíme tomu, proč nám ji pan ministr Adam Vojtěch poslal až dnes, den po jednání. Zda šlo o záměr, nebo o neschopnost, asi nezjistíme, každopádně takhle si řízení firmy nepředstavujeme. Jasná data a čísla s vládou pravidelně sdílíme, problém je ale reakce z druhé strany. Už začátkem srpna jsme posílali dopis adresovaný panu premiérovi, ve kterém požadujeme o 12 % více prostředků pro nemocnice, 40 % více na domácí péči a sociální služby, než bylo v původním návrhu úhradové vyhlášky na letošní rok. V takové atmosféře, kdy ministr zdravotnictví ignoruje jasná data a nesdílí důležité dokumenty, jakým je úhradová vyhláška, je evidentní, že zdravotnictví v krizi opravdu je… Už jen kvůli takovému jednání,“ reagoval štáb ve svém prohlášení.

Mírně otočili

K mírnému obratu došlo v pátek 13. září poté, co jednal Babiš s Vojtěchem a šéfy zdravotních pojišťoven. Z jejich rezerv by nad rámec úhradové vyhlášky mohlo jít příští rok do zdravotní péče o 6 miliard víc, celkem tedy 340 miliard pro rok 2020. Ani to odborům ale nepřijde dostatečné. Kritizují, že peníze nepřijdou v úhradové vyhlášce, ale výběrově jen některým nemocnicím. „Za naprosto nesystémové považujeme, že se finance mají rozdělit výběrově, obáváme se, že pan ministr ze zvýšených úhrad zaplatí dluhy svých přímo řízených nemocnic,“ uvedla Žitníková. Štáb podle ní čeká na další jednání s premiérem.

Zatímco na stranu odborů se postavila jako druhá vládní strana sociální demokracie, podporu dohodám s pojišťovnami stvrzenými ministerstvem vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.

Ministerstvo zdravotnictví už uzavřelo úhradovou vyhlášku pro rok 2020, která vznikla na základě dohod mezi zdravotními pojišťovnami a segmenty zdravotní péče, a odeslalo ji Legislativní radě vlády.

Úhrady zdravotní péče po jednotlivých segmentech:

Segment zdravotní péče 2019 2020 Rozdíl absolutně Růst
ambulantní specialisté + jejich centrové léky 24.587 26.795 2208 9 %
hemodialyzační péče 2746 2856 110 4 %
gynekologická péče 4427 4654 227 5,1 %
stomatologická péče 13.358 14.093 734 5,5 %
praktičtí lékaři a PLDD 17.119 18.019 900 5,3 %
laboratoře a radiodiagnostika 11.587 12.069 482 4,2 %
fyzioterapie 3242 3402 160 4,9 %
domácí zdravotní péče 2164 2508 340 15,7 %
zdravotnická záchranná služba 3032 3335 303 10 %
dopravní služba 1788 2038 250 14 %
poskytovatelé lůžkové péče 171.210 185.215 14.005 8,2 %
lázně a ozdravovny 3698 3846 148 4 %
lékárny 1032 1452 420 40,7 %
ostatní náklady (léky, prostředky) 50.940 54.644 3704 7,9 %
celkem 310.930 334.920 23.990 7,7 %

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR