Ministerstvo financí připravilo návrh na zvýšení spotřebních daní z tabáku, lihu a hazardu jako reakci na růst dostupnosti návykových látek. Ta je způsobena zvyšující se životní úrovní. Návrh tak reaguje na požadavky ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku. Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010.
Popis:
Kredit: pixabay
Podle materiálu, kterým se mají měnit některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, by měla stoupnout spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od příštího roku zhruba o deset procent a spotřební daň z lihu asi o 13 procent.
U hazardních her plánuje ministerstvo financí zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a tzv. totalizátorových her z 23 na 25 procent, a u loterií, bing a živých her z 23 na 30 procent.
„Průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010,“ uvedla ministryně financí.
Změny podle materiálu přinesou do veřejných rozpočtů v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
„Zatímco v roce 2014 se na protidrogovou politiku vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně tato částka představuje více než 1,6 mld. Kč a každoročně roste. Zvýšení spotřebních daní tedy nejen zhoršuje dostupnost návykových látek, ale umožňuje získávat prostředky na podporu projektů prevence,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
“Jsem moc rád, že Ministerstvo financí vyslyšelo naše volání. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje i WHO a OECD. Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké. Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy. A ty nejsou zanedbatelné, neboť v konzumaci alkoholu a cigaret se v celosvětovém srovnání opakovaně umisťujeme na předních příčkách. Zvyšování daňové zátěže je jednou z cest, jak tuto situaci řešit,” upozorňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Je to první krok a je to krok, který potřebuje nějaký kontext, aby byl funkční a měl ten efekt, který je potřeba, tak potřebuje ještě další doprovodná opatření, a to je to, na co jsem velmi zvědavý, jestli vláda a současně jestli se panu ministru toto bude dařit prosazovat,“ uvedl pro ČT Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie, 1. LF UK a VFN v Praze.
Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by mohla podle informací ČTK od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret. U půllitrové lahve 40procentní lihoviny by cena kvůli zvýšení daně stoupla o 9,1 koruny, oznámila Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Podle dřívějšího vyjádření výrobců lihovin a tabáku i sázkových kanceláří povede zvýšení daní k rozšíření černého trhu a zdražování.
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové se ČR dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu. „Máme přes 20 procent denních kuřáků a potýkáme se s rozrůstajícím on-line hazardem. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a jejich rodiny,“ uvedla.
Vedralová dále upozornila na to, že u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně a zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní. „Pokud by se zvýšilo zdanění o deset procent, snížila by se dle odborníků a mezinárodních doporučení konzumace alkoholu o 4,4 procenta,“ dodala.
„Vždy se jedná o komplexní soubor opatření. Mezi opatření s nejvyšším účinkem patří kromě zvýšení zdanění také omezení reklamy, cílené preventivní programy, omezení dostupnosti a kontroly dodržování zákona. Daňová politika ovšem nejenže snižuje spotřebu návykové látky a škody spojené s jejím užíváním, ale oddaluje také první zkušenost s užitím návykové látky. Komplexně se prevencí a snižováním škod spojených se závislostním chováním ve společnosti zabýváme v národní strategii protidrogové politiky,“ doplňuje Jarmila Vedralová.
„Kdyby vláda chtěla bojovat proti konzumaci tabáku a alkoholu, musela by dál násobně zvyšovat výdaje na prevenci. Spotřební chování dospělých lidí by sice příliš nezměnila, ale mohla by se zaměřit na děti, které jsou v naší společnosti vychovávány tak, že kouřit a pít alkohol je normální,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Prevence a léčba je těžce podfinancovaná. My prakticky čelíme úplnému rozvratu například v oblasti ambulantní péče. Jsme svědky naprostého kolapsu celého toho systému v našem oboru a v podstatě ambulantní zdravotní péče pro lidi, kteří mají problém se závislostí, je prakticky v České republice velmi obtížně dostupná,“ uvedl adiktolog Miovský.
ČTK