Glaukom, známý také jako zelený zákal, patří mezi nejčastější příčiny slepoty na světě. V České republice se s tímto onemocněním léčí přibližně 200 tisíc pacientů, další desítky tisíc lidí jsou kvůli riziku onemocnění dlouhodobě sledovány. Problémem je především to, že nemoc často probíhá dlouho bez příznaků. Na význam pravidelných preventivních vyšetření upozorňuje i Světový týden glaukomu (8.–14. března 2026).
Tisíce pacientů o své nemoci dlouho nevědí
Podle dat ÚZIS je v České republice každoročně s diagnózou glaukom léčeno přibližně 200 tisíc pacientů. Pokud se započítají i lidé, kteří jsou kvůli podezření na onemocnění a přítomnosti rizikových faktorů dlouhodobě sledováni u očních lékařů, jde o více než 340 tisíc osob ročně.
Odborníci však upozorňují, že skutečný počet lidí s glaukomem může být ještě vyšší. Řada pacientů totiž o svém onemocnění vůbec neví. Záchyt bývá často náhodný – například při návštěvě očního lékaře kvůli zhoršení zraku nebo při pořizování prvních brýlí na čtení.
Celosvětově trpělo glaukomem v roce 2020 přibližně 76 milionů lidí. Podle dlouhodobých odhadů by jejich počet mohl do roku 2040 vzrůst až na 111,8 milionu. Souvisí to především se stárnutím populace, protože riziko glaukomu výrazně roste s věkem.
Zvýšený nitrooční tlak může poškodit zrakový nerv
Jedním z hlavních rizikových faktorů glaukomu je zvýšený nitrooční tlak. Ten vzniká v důsledku nerovnováhy mezi tvorbou a odtokem nitrooční tekutiny, která v oku přirozeně cirkuluje, udržuje jeho tvar a zajišťuje výživu.
Pokud je její odtok omezený, tlak v oku stoupá a může postupně utlačovat zrakový nerv. Ten se následně poškozuje a jeho vlákna odumírají. Problémem je, že většina pacientů zvýšený nitrooční tlak vůbec nepociťuje.
Existuje navíc i takzvaný normotenzní glaukom, kdy dochází k poškození zrakového nervu i při hodnotách tlaku, které jsou v běžném rozmezí.
„U glaukomu platí jednoduché pravidlo: co je jednou poškozené na zrakovém nervu, už nedokážeme vrátit zpět. Léčbou umíme nemoc alespoň zpomalit a často stabilizovat, ale klíčové je přijít včas,“ říká Martin Fučík, primář oční kliniky Lexum.
Moderní diagnostika odhalí nemoc dříve
Diagnostika glaukomu se v posledních letech výrazně posunula. Zatímco dříve se lékaři opírali především o měření nitroočního tlaku a vyšetření zorného pole, dnes mají k dispozici i moderní zobrazovací technologie.
Mezi nejdůležitější patří optická koherenční tomografie (OCT). Ta umožňuje detailně sledovat změny na zrakovém nervu a zachytit první známky onemocnění ještě dříve, než si pacient všimne problémů se zrakem.
Šel si pro brýle, odešel s diagnózou
Záludnost tohoto onemocnění potvrzuje i zkušenost pana Michala, který se o diagnóze dozvěděl náhodou.
„Neměl jsem výrazné příznaky. K očnímu lékaři mě přivedlo mírné zhoršení zraku – myslel jsem si, že potřebuji jen silnější brýle. Paní doktorka mi ale vysvětlila, že jde o zelený zákal, který je potřeba řešit včas,“ popsal pacient.
Léčba pomocí kapek však u něj nedokázala nitrooční tlak stabilizovat, a proto podstoupil operaci. Lékaři mu do oka implantovali drobný drenážní implantát, který pomáhá odvádět přebytečnou tekutinu a udržovat tlak v normě. Postupně podstoupil zákrok na obou očích.
Navzdory diagnóze mohl pokračovat ve své profesi u Vězeňská služba České republiky.
Léčba: od kapek po mikroimplantáty
Ačkoli glaukom zatím nelze zcela vyléčit, moderní medicína nabízí řadu možností, jak průběh onemocnění zpomalit a zabránit dalšímu poškození zraku.
Základem léčby je snížení nitroočního tlaku. Lékaři mohou využít oční kapky snižující tvorbu nitrooční tekutiny, laserové zákroky nebo chirurgické operace.
V posledních letech se stále častěji využívá také takzvaná mikroinvazivní glaukomová chirurgie (MIGS).
„Jde o velmi šetrné zákroky, kdy do oka implantujeme miniaturní stenty nebo drenážní implantáty – malé trubičky tenčí než lidský vlas. Ty fungují jako bypass, kterým tekutina bezpečně odchází z oka ven,“ vysvětluje primář Fučík.
Podle něj jsou dnes výsledky léčby výrazně lepší než před dvaceti lety. Klíčovým faktorem úspěchu však zůstává včasná diagnostika.
Kdo patří do rizikové skupiny
Riziko glaukomu roste především s věkem, významnou roli ale hraje také genetika a některá další onemocnění.
Na pravidelné preventivní prohlídky by měli chodit zejména:
- lidé starší 40–45 let,
- osoby s výskytem glaukomu v rodině,
- pacienti s diabetem nebo vysokým krevním tlakem,
- lidé se silnou krátkozrakostí,
- osoby po úrazech oka.
U lidí s rodinnou zátěží může být riziko vzniku glaukomu až čtyř- až devítinásobně vyšší.
Prevence může zachránit zrak
Odborníci doporučují absolvovat preventivní oční vyšetření minimálně jednou za čtyři roky. Po 45. roce věku by měla být kontrola častější – podle doporučení lékaře.
Preventivní prohlídky i následnou léčbu přitom hradí zdravotní pojišťovna.
„Určitě bych všem doporučil, aby preventivní prohlídky nepodceňovali. Oči máme jen jedny a jejich poškození se často nedá vrátit zpět,“ dodává pacient Michal.
Cílem Světový týden glaukomu 2026 je upozornit veřejnost na rizika tohoto onemocnění a zdůraznit význam včasného záchytu. „Mnoho pacientů přichází pozdě jen proto, že neměli žádné potíže. U glaukomu je prevence skutečně klíčová. Čím dříve nemoc odhalíme, tím větší šanci má pacient si svůj zrak uchovat,“ uzavírá primář Fučík.
Zdroj: TZ Focus agency s.r.o.